Hedvábná stezka: Cesta spojující národy | Ábíčko.cz

Hedvábná stezka: Cesta spojující národy

Hedvábná stezka: Cesta spojující národy
Sdílej
 
S pomocí špičkové technologie vydal nejdůmyslnější dopravní systém v historii svědectví o svém vzniku.

 

Rok 1271 změnil sedmnáctiletému Marcu Polovi život. Společně s otcem a strýcem vyrazil z rodných Benátek na obchodní cestu do daleké Asie. Za čtyři roky ušli, ujeli a upluli přes 4000 kilometrů, než uviděli brány Pekingu, kde Polo 17 let zůstal jako poradce mongolského chána Kublaje. V cestopise Kniha o zázracích světa, který známe spíše pod názvem Milión, pak Polo přinesl evropskému čtenáři detailní a místy až fantastický popis putování, které kopírovalo Hedvábnou stezku: přibližně 2200 let starou síť karavanních tras, po kterých obchodníci přepravovali zboží z Asie do Evropy. Mimo jiné i hedvábí, které jí dalo jméno.

Hledání ztraceného času

Polové urazili úctyhodných 4000 kilometrů, což je zhruba polovina z přibližné délky stezky kolem 7000 až 8000 kilometrů. Nevedla totiž rovně jako dálnice, ale větvila se do menších pramenů a obchvatů, podle regionální poptávky a nabídky zboží. Dnes známe základní podobu stezky, ale její tajemství ještě stále odhalujeme. Místa, která byla před několika tisíci lety plná obchodního ruchu, byla vypálena, zničena zemětřesením anebo postižena vyčerpáním podzemní vody – a lidé se odstěhovali. Archeologové proto neustále pátrají po ztracených městech, která by mohla podat svědectví o obchodech minulosti.

Sportovní klání nomádů v Kyrgyzstánu. Cílem je donést mrtvou ovci do soupeřova území. Praktikováno již v dobách Marca Pola • 

Kulturní obchod

Obchod není jen o zboží. Jasně, když nemáte doma hedvábí, sůl, diamanty, datle nebo koření, rádi je nakoupíte nebo vyměníte u obchodníka. S karavanami však putovala i kultura – tradice, móda, náboženství anebo diplomatické depeše. I když tedy neměli obyvatelé Evropy vlastní zkušenosti s cestováním ve východní Asii, dostávali se k nim produkty a vědění z míst tisíce kilometrů vzdálených – na zádech velbloudů, oslů a na palubách lodí.

Nomádi zasahují

Když putuje karavana po zemi, čelí řadě nebezpečí. Lidé musí brát ohledy na možnosti zvířat, ale také na zásoby vody anebo na vysoká pohoří. Někdy je lepší obejít je anebo stoupat bezpečnými průsmyky. Vhodné cesty se zejména v takovém prostředí (anebo v poušti) hledají složitě. Podle posledních výzkumů amerických archeologů však vůdci karavan nezkoušeli přejít hory ve střední Asii stylem pokus-omyl. To by bylo moc riskantní. Spolehli se proto na pastevce z nomádských kmenů.

U břehů Japonska se našel vrak mongolské flotily

U břehů Japonska se našel vrak mongolské flotily

Kámen ukáže stezku

Ještě dlouho před zahájením obchodního spojování národů, přibližně před 4000 lety, chodili přes vysoké hory v oblasti dnešního Afghánistánu, Pákistánu a západní Číny každou sezónu nomádi se stády dobytka. Pro dosažení výše položených pastvin museli najít schůdné stezky. Pastviny se však vzhledem ke změnám klimatu často přesunovaly a nomádi, kteří se rozhodně na zimu chtěli vrátit do teplejších údolí, si podle domněnek vědců cestu označovali hromadami kamenů a valy. Ty se o mnoho set let později hodily obchodníkům mezi Evropou a Asií jako turistické značení.

Přirozené cesty

Kouzelné na celé teorii je, že jednotlivé kmeny nepodléhaly centrálnímu plánování. Jimi označené a prošlapané cesty měly zcela praktický a individuální význam. Vznikaly organicky, podle vrtochů počasí anebo nutnosti kontaktů s vedlejšími kmeny. Právě proto se tak hodily karavanám naloženým zbožím z Evropy a Asie: Sledovaly trasu nejmenšího odporu a pokud možno co největšího komfortu pro zvířata a lidi.

Opuštěné město Jiaohe v Číně bylo jedním z důležitých obchodních uzlů Hedvábné stezky • 

Digitální nomádi

V praxi výzkumníci teorii ověřili kombinací špičkové technologie. Spojením satelitních snímků horských oblastí s výškou od 750 do 4000 metrů nad mořem a softwaru pro simulaci stékání vody z hor vymodelovali, jak by mohlo před 4000 lety vypadat sezónní obnovování vegetace. Do simulace pak vpustili další model – jak by se na základě pohybu vegetace chovali nomádi a jejich stáda. Pro co nejpřesnější obrázek starých časů proběhl simulační cyklus s drobnými úpravami 500×.  A výsledek? Překrývá se téměř přesně se známými archeologickými nalezišti s předměty z Hedvábné stezky.

Co najdou dál?

Přesněji řečeno: 192 nalezišť z 258, která archeologové znají, jsou umístěny i v počítačové simulaci nomádských pochodů. Tím je potvrzeno, že dávní pastevci měli zásadní vliv na urychlení mezikontinentálního obchodu, a zároveň, že jejich potomci zřejmě poskytovali karavanám střechu nad hlavou, jídlo a pití. Obrázek nomáda, který bezcílně bloumá s ovcemi a kozami krajinou, se tím dost mění: Přesně věděl, co dělá a položil základ budoucích obchodních tras. Simulace amerických vědců přináší také naději pro nalezení dalších archeologicky významných lokalit na místech, které počítač označil, ale týmy s krumpáči a lopatami se jim zatím vyhýbaly.


Klan von Richthofenů

Marco Polo byl prvním Evropanem, který detailně popsal putování po Hedvábné stezce • 

Název Hedvábná stezka pro síť obchodních cest mezi Asií a Evropou prosadil koncem 19. století baron Ferdinand von Richthofen. Po několika výzkumných výpravách do Asie publikoval řadu knih, ve kterých užíval spojení "hedvábná stezka" a to se ujalo natolik, že vstoupilo do učebnic.

Von Richthofenovo příbuzenstvo také tíhlo k dobrodružství: Jeho synovec Manfred von Richthofen se v učebnicích uvádí také, často s přívlastkem Rudý Baron. Šlo o nejlepšího vzdušného stíhače první světové války a velitele úderné letky Létající cirkus. Na kontě měl osmdesát potvrzených sestřelů, než ho v dubnu 1918 zabila kulka při přeletu nad francouzskou řekou Somma. Povedená rodinka!

Archeologové cestují do minulosti na počítači

Archeologové cestují do minulosti na počítači

Pět skvělých nálezů moderní archeologie

Pět skvělých nálezů moderní archeologie

Nejsvětější chrám: Co ukrývá Ježíšova hrobka?

Nejsvětější chrám: Co ukrývá Ježíšova hrobka?

 

Hry