Padělatelství je zřejmě skoro tak staré jako lidstvo samo. Už v pravěku se padělaly například jantarové korálky – padělatel je vyrobil z kousků lastur mlžů, které potáhl tenkou vrstvou tekuté pryskyřice.
A co teprve když doba pokročila a podvodníci získali možnost falšovat závěti, majetkové smlouvy a další důležité právní dokumenty! Dnes se dá k jejich ochraně využít například hologram, mikroskopický tisk či UV barva. Středověcí a novověcí právníci nic takového neměli. Zato měli ovčí kůži.
Samé skopovice
Před rozšířením papíru – a ještě dlouho po něm – se v Evropě psalo na pergamen, vysušenou a vyhlazenou zvířecí kůži. Pergamen je trvanlivý materiál, v archivech britských muzeí a soukromých sbírkách tak leží miliony starých právních dokumentů.
Ty, které nemají historickou hodnotu, často v naprostém zapomnění. Podle vědců z Exeterské univerzity však i tyto pergameny mají co říct. Analýza 477 z nich nyní ukázala, že ačkoli se pergamen vyráběl z kůže více druhů hospodářských zvířat, právní dokumenty jsou psány téměř výlučně na ovčí kůži neboli skopovici.
Padělání textů
Zkoumané dokumenty pocházely z období mezi 16. a 20. stoletím. Tehdy mohli právníci klidně psát na papír, případně (kvůli větší trvanlivosti dokumentů) na pergamen pocházející i z koz, vepřů nebo telat. Oni však volili ovce. Důvodem nebylo jen to, že ovcí bylo na Britských ostrovech dost a dost a cena jejich kůže nebyla nijak závratná. Daleko spíš to vypovídá o tom, jak právníkům záleželo na bezpečnosti.
Zfalšovat text psaný na pergamenu totiž obecně nebylo nic těžkého. Stačilo ostrým předmětem seškrábnout vrstvičku kůže s písmem a na jeho místo napsat text nový. U pergamenu zhotoveného z kůže ovce si ale i šikovný padělatel „naběhl“.
Proradná ovčí kůže
Ovčí kůže má daleko vyšší obsah tuku než kůže jiných hospodářských zvířat. U ovce se pohybuje v rozmezí 30 až 50 %, u kozy mezi 3 a 10 % a u hovězího dobytka jen mezi 2 a 3 %. Tuk se u ovcí vyskytuje nejen v podkožním vazivu, ale i mezi různými vrstvami kůže.
Během loužení ve vápenném mléce, které kůži zbavilo chlupů, však došlo k jeho zničení. Struktura skopovice se změnila, což ji zanechalo náchylnou k odlupování se ve vrstvách, takzvané delaminaci. Při jakémkoli pokusu o úpravu jednou popsaného pergamenu tak vznikly nesmazatelné viditelné stopy.
Pokladníkovy instrukce
Výhody a – z hlediska padělatelů – nevýhody pergamenu ze skopovice byly dobře známé. Už ve 12. století se o tom například zmiňuje královský pokladník, když dává pokyn, aby se soupis cenností zapisoval na pergamen ze „skopovice, která se nedá vymazat, aniž by poškození nebylo patrné“.
Průřez kůží:
Na obrázku vidíte srovnání některých hospodářských zvířat, jejichž kůže se využívaly jako psací materiál. Pokožka (epidermis) je svrchní vrstva kůže tvořená vrstvami dlaždicovitých buněk. Pod ní ležící škáru tvoří vlákna bílkoviny kolagenu. Svrchní (papilární) škára, ze které vyrůstají chlupy, má jemnější vlákna, spodní retikulární škára obsahuje hrubší vlákna. Nejspodnější vrstva kůže je podkožní vazivo, které ji spojuje se svalstvem a které obsahuje i tukové buňky. U ovcí je však tuk uložen i mezi jednotlivými vrstvami kůže.
