Ve vesnici Červený Újezd na západním okraji Prahy stojí dřevěné stavení, které představuje ráj pro všechny fanoušky historie videoher. Sběratel Honza Orna zde provozuje největší arkádovou hernu a muzeum ve střední Evropě, nesoucí název ArcadeHry. Nedávno Honza se svým týmem oslavil výročí deseti let od otevření, a my jsme vyzkoušeli jeho muzejní exponáty na vlastní prsty.
Hry našich rodičů
První takzvané arkádové automaty – tedy skříně s obrazovkou, ve kterých je nahraná jediná hra a které zažívaly slávu v 80. a 90. letech minulého století – si Honza pořídil už před více než patnácti lety. Původně je skladoval doma v garáži i u kamarádů, nakonec ale zvítězila touha dopřát veřejnosti možnost si dávno zapomenuté herní klenoty vyzkoušet. A tak nyní do ArcadeHer přijíždějí každý víkend rodiče s dětmi a ukazují jim hry, na kterých vyrostli.
Arkádové automaty byly všude
Arkádové automaty byly kdysi ve světě i v Česku a na Slovensku velmi oblíbené. Herní skříně se daly najít v obchodních centrech, maringotkách na poutích či třeba na chodbách plaveckých bazénů. Kolemjdoucí získal za malý finanční obnos (typicky 10 Kč) možnost zahrát si na pár minut zajímavou hru a pokusit se získat vyšší skóre, než jakého dosáhli předchozí hráči.
Skutečné muzeum
Historie však měla pro arkádové automaty špatnou zprávu. Když společnost Nintendo uvedla na počátku 90. let domácí konzoli SNES a Sony v roce 1994 konkurenční PlayStation, lidé se z arkádových heren a poutí začali přesouvat domů a hrát spíše tam. Často šlo o hry navazující na zábavu v hernách. Arkádové automaty tak dnes až na výjimky představují především zábavu pro milovníky retro hraní a sběratelskou vášeň, jako je tomu v případě Honzy. Však taky svou původně malou sbírku automatů rozšířil na více než 170 rozličných kousků. Se svým týmem je shání po celém světě, opravuje a snaží se je chvályhodně uchovat pro další generace.
Crossbow: Zamiř a vystřel
Klávesnici, myš, gamepad či joystick měl někdy v ruce asi každý. Ale zkoušeli jste hrát s virtuální kuší? Právě takovou možnost nabízí automat Crossbow. Snažím se pomocí velké kuše střílet na zloduchy na obrazovce, pravda ale je, že mi to úplně nejde. Hra totiž využívá starší technologii, kdy kamera na špice šipky snímá neviditelnou čtvercovou síť na televizi a podle ní odhaduje, kam hráč vystřelil. „Sám se zrovna u téhle arkády dostanu nejdál do druhého kola,“ směje se Honza a uklidňuje mě, že zase tak špatné to se mnou není.
Podobně jako virtuální realita
Novější automaty, jako je třeba Crisis Zone nebo The Lost World, využívají sofistikovanější technologie pro zaměřování střelných zbraní. Zatímco ten první pomocí kamery s vysokým rozlišením přesně sleduje herní obraz, druhý má systém snímání s využitím infračervených paprsků rozmístěných kolem obrazovky. Podobně dnes mimochodem fungují některé brýle pro virtuální realitu. I u automatu Lucky & Wild jsme si zastříleli, já jsem ale musel navíc pomocí volantu řídit naše auto, na které útočili okolo jedoucí mafiáni.
Chybí jen helma a rukavice
Arkádové hry s netradičním ovládáním jsou v muzeu ArcadeHry na každém rohu. A tak za chvíli periskopem zaměřuji ponorky v Battle Shark, pákami řídím tank v Battlezone nebo na reálné motorce závodím po dráze v Manx TT Super Bike. Je to docela dřina! I nejstarší a nejcennější automat ve sbírce, legendární předchůdce tenisu zvaný Pong, se ovládá nezvykle jen pomocí kolečka, které by si kdekdo spletl s nastavením hlasitosti.
Hraní až do zavíračky
Ještě jsme si společně zazávodili na volantech v Off Road, postavili pomocí trackballu hrady v Rampart a vyzkoušeli tradiční elektromechanický Pinball a už bude pomalu čas vyrazit zpět do Prahy. Určitě se ale brzy vrátíme. Do automatů se totiž v muzeu neházejí žádné peníze. Stačí zaplatit vstupné a každý může hrát cokoliv a jakkoliv dlouho se mu zlíbí. Ochutnávka herní historie v aréně ArcadeHry tak může mít skutečně nekonečně mnoho chodů.
Fotky z muzea ArcadeHry:
Jak se dělí arkádové hry
Nejčastější arkádou je tzv. upright, což je skříň standardní velikosti s obrazovkou, u které hráči při hře stojí. Tvůrci dříve experimentovali i se sedacími automaty cocktail, jenže hráči si na ně pokládali pití, to se často vylilo a funkčních zařízení tohoto typu se bohužel dochovalo málo. V malých hernách či maringotkách se rozmohly poloviční automaty mini, naopak královskou disciplínou jsou široké kabinety de luxe a také ještě větší cockpity, do kterých hráči vchází dovnitř.
