Jan Jiří ze Švamberka (+1617) byl nejbohatším šlechticem své doby, Poběžovickým rodákem a dědicem Rožmberských držav (patřila mu například i Třeboň). Jeho zapomenutá hrobka byla objevena teprve nedávno. Detailní průzkum pomohl rozluštit záhadu Rožmberského řádu lebky.
Nečekaný objev
Kryptu objevil tým kolem geofyzika Jiřího Šindeláře v roce 2017 díky souhře šťastných okolností. Historické prameny naznačovaly, že v poběžovickém kostele by jedna hrobka pánů ze Švamberka skutečně měla být. Nikdo však netušil, zda stále existuje, v jakém je případně stavu, a už vůbec nikdo nepředpokládal, že se v ní najde tak skvostný sarkofág, který snese srovnání jen s cínovými sarkofágy císaře Rudolfa II. na Pražském hradě a Petra Voka z Rožmberka ve Vyšším Brodě. Primárním úkolem expertů bylo zjistit, zda pod podlahou skutečně nějaké dutiny jsou, nehrozí jejich zhroucení, a tedy i ohrožení návštěvníků kostela.
400 let zapomenutá hrobka
Poprvé se dálkově ovládaná průzkumná kamera vypravila do hrobky v roce 2018. Ve chvíli, kdy se přítomným vědcům podařilo na víku sarkofágu s vyobrazením zemřelého přečíst jméno Hans Georg (Jan Jiří), bylo zřejmé, že dosud marné pátrání je u konce. Čtyři sta let od smrti jednoho z nejdůležitějších velmožů našich dějin se konečně podařilo objevit jeho hrob. Jedno z mnoha tajemství tedy bylo odhaleno, ale řada dalších se ihned vynořila. Také proto se museli experti do hrobky v březnu 2020 vrátit.
Záhadný otisk neznámé ruky
Jednou z neznámých okolo Jana Jiřího je i datum jeho narození. Historici však doufají, že právě na sarkofágu by mohla odpověď na tuto otázku být. Německé, ve zlatě vyvedené nápisy na bočnicích i čelech sarkofágu se o narození šlechtice skutečně zmiňují. Bohužel, zrovna v místě, kde by datum mělo být, je sarkofág poničen nějakým ostrým předmětem. V roce 1620 totiž byla hrobka vykradena vojáky císařské armády. Přesto se vědci domnívají, že datum narození půjde díky vysokému rozlišení použité kamery a počítačovým úpravám nakonec rozluštit. Už nikdy se však nedozvíme, komu patřila ruka, která se navždy otiskla na okraj dřevěné rakve uvnitř sarkofágu. Snad to byl některý z nenechavých lupičů prohledávající mrtvého, zda u sebe nemá Rožmberský řád lebky.
Legendární Rožmberský řád lebky
Váží 27 gramů a je celý ze zlata. Legendární řád lebky, jehož podobu až do nálezu hrobky Jana Jiřího nikdo přesně neznal, zhotovil zlatník Herzig van Bein (dvorní zlatník a rytec drahokamů na dvoře císaře Rudolfa II.). Pamatuj na smrt (Memento Mori) bylo a dodnes je heslem řádu, který založil Petr Vok a jehož byl až do své smrti Jan Jiří velmistrem. Právě proto je na víku sarkofágu vyobrazen i s řádovou insignií. Zlatým řetězem se zavěšenou lidskou lebkou pod zlatou klenbou. Kresba je tak detailní, že odborníkům poprvé po 400 letech umožní podobu podrobně zrekonstruovat. Je dokonce možné, i když nepravděpodobné, že přívěsek dodnes leží v rakvi mezi ostatky. Samotný řád zůstává zahalen tajemstvím. Stále například nevíme, kdo všechno byl jeho členem.
Nevíme, kdy se narodil
Jan Jiří se narodil buď 30. srpna 1548, nebo 1555 v Poběžovicích (tehdy Ronšperk). Zemřel 15. dubna 1617. Pán ze Švamberka byl dědicem rožmberského panství po Petru Vokovi. Byl nejvyšším zemským komorníkem a nejvyšším dvorským sudím Českého království. Na jeho pohřbu se sešli čeští stavové, kteří zde jednali (tzv. Ronšperské setkání) o aktuální složité situaci v Království českém. Následovala druhá pražská defenestrace. Většina z těch, co se na pohřbu radili o dalším postupu, zemřela rukou kata Mydláře 21. června 1621 na Staroměstském náměstí.
