Zemědrapy: Budoucnost lidstva v převrácených mrakodrapech

Zemědrapy: Budoucnost lidstva v převrácených mrakodrapech
Sdílej
 
Největší zemědrap světa má vyrůst v Saudské Arábii. Koncept ležatých mrakodrapů však není úplnou novinkou. Stanou se budoucností lidstva?

O zajímavých mrakodrapech píšeme v ábíčku často a rádi, protože výška lidi odjakživa fascinuje a technologické inovace moderních budov stojí za důkladné prozkoumání. Ovšem zemědrapy, to je úplně jiný příběh.

Je dost možné, že toto slovo čtete úplně poprvé. Spisovná čeština jej totiž nezná, jde o novotvar, který časopisy o architektuře a stavitelství začaly používat teprve nedávno. Vychází z překladu anglického slova landscraper. Zatímco skyscraper překládáme jako mrakodrap, landscraper se nesnaží šplhat do nebe (sky), ale po zemi (land).

Přínosy i rizika zemědrapů

Proč je výhodné položit mrakodrap „na bok“? Důvodů je hned několik. Tím prvním je levnější výstavba a údržba, protože věže jako Burdž Chalífa stojí desítky miliard korun a je velmi náročné se o ně starat. Tím druhým je, že zemědrapy mají mnohem menší dopad na celkové panorama města, ze kterého tolik nevyčnívají. Odborníci však varují před zabíráním velkého množství půdy, která by místo zemědrapům mohla sloužit třeba jako městské parky nebo políčka se zeleninou.

Video se připravuje ...

Alain Robert vyšplhal na nejvyšší budovu světa Burdž Chalífa v Dubaji • Zdroj: youtube.com

Tři nová města

Dosud nejambicióznější projekt podobného typu představil nedávno korunní princ Saudské Arábie. Jde o celý region zvaný NEOM, jenž sestává celkem ze tří oddělených měst s názvy Oxagon, Trojena a The Line.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

 

Články odjinud