Když ráno vstanete a otočíte kohoutkem, uděláte něco, o čem lidé v jiných částech světa pouze sní. Kvalitní pitná voda není na naší planetě samozřejmostí a miliarda lidí k ní nemá přístup.
V nejčernějších scénářích budoucnosti se o vodu povedou války. Jedním z možných řešení vodního problému je speciální gel, který za den vyrobí z obyčejného vzduchu až 17 litrů vody. Vyvíjí ho vědci z Národní univerzity v Singapuru.
Molekuly vody ze vzduchu
Chytrý aerogel od singapurských výzkumníků přitahuje molekuly vody ze vzduchu, které obratem kondenzují v kapalinu.
Materiál pracuje díky řetězci polymerů uvnitř své struktury, smíchané s takzvanými MOFy, což jsou kovoorganické struktury z kovů a organických látek s velkou plochou, které vědci už nějakou dobu znají a stále je zdokonalují.
Díky nim dokáže gel ždímat vodu dokonce i ze suchého pouštního vzduchu, i když samozřejmě ne tak vydatně.
Ekologicky udržitený vynález
Dostatečně ozářen slunečními paprsky zkapalní „singapurská houbička“ až 95 procent vlhkosti ze svého okolí. Ke svěží pramenité vodě má sice vyprodukovaná kapalina daleko – blíží se spíše vodě destilované, pít se však dá, což skýtá naději rozvojovým částem světa, které mají ke zdrojům kvalitní vody kriticky daleko.
Do karet hraje projektu i fakt, že ke svému fungování nepotřebuje elektrickou energii a je ekologicky udržitelný. Vzdušná vlhkost, kterou zpracovává, se totiž neustále obnovuje přirozeným cyklem v zemské atmosféře a k využití jí tak zůstane vždycky dost. Při laboratorním testování fungoval proces bez přestávky 1440 hodin.
Vyrobit si sklenku vody
Nejsložitější otázky přežití lidstva možná povedou k pozoruhodně jednoduchým řešením. Právě takovým, jako je nasákavý gel ze Singapuru, anebo nějaká jeho budoucí napodobenina s ještě lepšími vlastnostmi.
O dokonalý způsob „vysávání“ vody ze vzduchu ostatně v posledních letech soutěží řada dalších výzkumných projektů po celém světě. Zní to jako zajímavá alternativa k odsolování mořské vody či jiným průmyslovým postupům, které jsou na široké uplatnění příliš drahé.
Stále v laboratoři
Oněch 17 litrů vody denně zvládne houba o hmotnosti 1 kilogramu. Zní to impozantně, na druhou stranu má singapurský prototyp k praktickému využití ještě daleko a zbývá u něj vyřešit řadu otazníků.
Další výzkum musí prokázat, že gel spolehlivě funguje i mimo laboratorní podmínky a je nezávislý na klimatu regionu, kde se má používat. Musí být účinný nejen ve vlhkém, ale především v suchém ovzduší, ze kterého zatím dokáže získávat jen pár deci tekutiny denně. A i kdyby se zdokonalil, zbývá prozkoumat vliv dlouhodobého pití „vyždímané“ vody bez minerálů na lidský organismus.
Jinak řečeno, výzkumný tým musí usilovně hledat investory, jejichž peníze pomohou projekt v následujících letech zdokonalit, aby bylo jasno, že se vědci nevydali slepou uličkou.
Člověk na suchu
Téměř každý osmý člověk na Zemi postrádá přístup ke kvalitní pitné vodě. Největší žízeň panuje v Africe, kde je až polovina obyvatel v místech se sezonním nebo vzdáleným přístupem k vodě, případně ve vesnicích bez vodovodu.
Lépe na tom nejsou ani regiony v Asii. Lidé tam pijí velmi nekvalitní vodu, což vede ke zvýšené úmrtnosti, zejména u dětí. Některé projekty se snaží krizi alespoň mírnit, uspěly například speciální soudky Hippo Roller, ve kterých si lidé mohou kvalitnější vodu zdaleka pohodlněji tlačit před sebou jako vozík.
