Pražský hrad, který se tyčí nad Vltavou, je symbolem české historie. Dominantou areálu je katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Kolem ní stojí další významné stavby – paláce, kostely a správní budovy.
Hrad znají všichni, objevuje se na pohlednicích i mincích a většina z vás jej už navštívila. Jen málokdo ale spatřil hradní podzemí, které zůstává z velké části nepřístupné a na několika místech odhaluje části původních staveb.
Nejstarší pražský kostel je na hradě
Jedním z těchto míst je kaple Panny Marie, viditelná přes skleněnou stěnu průchodu mezi druhým a čtvrtým nádvořím. Rozměry stavby 7,5 × 6 metrů sice nijak neoslní, ale její historie sahá do 9. století, což z ní činí nejstarší křesťanský kostel v Praze.
Nechal ji postavit přemyslovský kníže Bořivoj, který se zasloužil o rozšíření křesťanství. V tomto kostele byl pochován i jeho syn Spytihněv s manželkou, což je už slušný kus našich dějin.
Vstup zakázán
Kapli je možné aspoň vidět, podobně jako Malé vykopávky na třetím nádvoří. Většina archeologických nálezů z období od 9. do 15. století však zůstává za zamčenými dveřmi. Kdyby tam totiž měla přístup veřejnost, změnily by se podmínky, jako je vlhkost vzduchu, což by ohrozilo staré zdivo. A našli by se i tací, kteří by si jistě chtěli odnést „kousek“ Hradu.
Archeologická aplikace pro všechny
Archeologové na Hradě pracují už déle než 150 let a rádi se o své nálezy podělí. Jenže jak se chcete podělit o něco, co je pod zámkem? Proto si na nepřístupná místa pozvali specialisty s 3D skenery, kteří nasnímali naleziště ve vysokém rozlišení pomocí fotogrammetrie.
Skeny zachycují jak geometrii, tak povrchy jednotlivých prostor (tedy textury). Během dalších čtyř let pak inženýři vytvořili aplikaci Pražský hrad archeologický, která je dostupná zdarma pro zařízení s iOS i Androidem a zpřístupňuje podzemí Pražského hradu každému.
Pět zajímavých míst
Virtuálně se tak můžete podívat až k podlaze kaple Panny Marie, na Velké a Malé vykopávky pod třetím nádvořím, do krypty katedrály sv. Víta a na naleziště pod klášterem a bazilikou sv. Jiří.
Celkem je zpracováno pět tisíc metrů čtverečních prostor, které kryjí železobetonové konstrukce, a další místa do aplikace přibudou v budoucnu. Každou lokaci a zajímavý detail doplňují informace, fotografie, vizualizace a shrnutí výsledků dosavadního výzkumu.
Od rotundy ke katedrále
A jak aplikace funguje v praxi? Vyzkoušíme si to třeba na kryptě katedrály sv. Víta. Ta je kvůli královské hrobce částečně přístupná i návštěvníkům, ale já si ji prohlížím v aplikaci. Mohu se volně procházet koridory, zobrazovat si dodatečné informace a třeba si detailně prohlédnout místo, kde býval hrob sv. Václava.
Aktivací ikonky budíku se mi na displeji zobrazí časová osa. Přede mnou rostou 3D modely staveb, které na tomto místě stály. Začínám u rotundy sv. Víta z první poloviny 10. století, pokračuji k bazilice ze 13. století a končím u současné gotické katedrály.
Třikrát pro historii
Aplikace Pražský hrad archeologický plní tři důležité funkce. Zaprvé zpřístupňuje virtuálně zavřené prostory co nejširšímu publiku. Zadruhé při jejím vývoji vznikly detailní 3D skeny pro další výzkum – nyní je spoustu věcí možné zkoumat tzv. od stolu. A zatřetí shromažďuje současné archeologické poznatky o historicky složitém místě, které zároveň jezdí obdivovat miliony lidí z celého světa.
Kde stojí Pražský hrad?
Sejdeme se na Žiži
Pahorek, na kterém dnes stojí Pražský hrad, byl oblíbený už v pravěku. Tehdy vypadal jinak – byl to ostroh rozdělený hlubokou roklí, kterou bychom dnes našli přibližně pod katedrálou sv. Víta. Skála na ostrohu sloužila jako kultovní místo pro obětní rituály. Podle některých pramenů se místu říkalo Žiži a najdeme ho dnes pod třetím nádvořím. Pohanské obřady postupně nahradilo křesťanství a kolem kostelů vznikala zástavba, až vyrostl Pražský hrad do současné podoby.
