Po novém typu vozu Škoda z domácí produkce pošilhávalo mnoho tatínků čtenářů ABC. Zvažovali, zda nahradí své staré plechové "miláčky" něčím novým, moderním a drahým. To páni kluci na tom byli podstatně lépe. Těm se relativní novinka dostala do domu za pouhé tři koruny.
Modelová řada
Pokud zapátráme v historii, tak zjistíme, že se nemůžeme zaměřovat na "stopětky" či "stodvacítky" a další odvozeniny. Souhrnné označení této řady zní 742 a tehdejší československý výrobce AZNP (Automobilové závody, národní podnik) je začal vyrábět v roce 1976. Možná nevíte, že ona karosérie, někým označená za elegantní, jiným za strašnou, je dílem italského návrháře Giorgetta Giugiarda. Ten se později podílel na Fiatech nebo sporťáku Lotus Esprit a dokonce navrhl i těla zrcadlovek Nikon.
105 na druhou
Samotná Škoda "stopětka" měla čtyři varianty (S-standard, L-de luxe, GL-grand de luxe a SP-special/servis), přičemž poslední byla de facto užitkovou verzí určenou pro komunální služby. Existovaly ještě vývozní verze (S, L, GL) s doznačením Super Stelle. A protože se škodovky vozily opravdu po celé Evropě, musely projít ve Francii zvláštní úpravou. V této zemi totiž nesmí mít žádné vozidlo typové označení skládající se ze tří čísel s nulou uprostřed, na to má výhradní právo Peugeot. A tak se z naší Škody 105 stala Škoda 1050.
Zvlášť půvabně pak působily vozy určené pro Velkou Británii (a tvrdí se, že jednu měl k dispozici i člen kapely Dire Straits, tehdy učitel Mark Knopfler), přebudované pro levostranný provoz.
120 na entou
U typu 120 byla situace ještě bohatší – S, L, LE (de luxe économique – tedy méně žíznivé provedení), LS, GLS, GL či LX. Poslední tři se lišily interiérem, počtem světlometů a dalšími prvky. A právě "stodvacítka" posloužila jako základ modelu, který zpracoval architekt Richard Vyškovský – a ještě v provedení, které bychom mohli nazvat s nadsázkou GLSABC.
Škodovka v ábíčku
Vydejme se na začátek roku 1977, kdy 3. ledna vychází deváté číslo časopisu ABC. Už na titulní straně se usmívá fotografie tehdy stále ještě nepříliš často vídané škodovky a uvnitř pak najdeme model, který má na přední kapotě velký znak ABC.
Vystřihovánka na necelých dvou stranách zcela určitě nadchla nejen ty, kterým byl časopis primárně určen. Mohu přidat vlastní zkušenost, neboť můj otec tehdy po této škodovce pošilhával (a zakrátko si vínovou 120 LS pořídil) a dokonce mi ji chtěl uzmout a postavit si ji sám. Možná to i v jiných rodinách bylo podobné.
Tento model doprovází několik dalších zvláštností: byl to vůbec první moderní "osobák", který architekt Vyškovský vytvořil – do té doby se zabýval pouze vozy veterány, výjimečně užitkovými vozy nebo experimenty (a to drtivou většinu stvořil ve spolupráci s Pavlem Blechou). Červená „stodvacítka“ v měřítku 1:24 se pak dočkala po třiceti letech reinkarnace – stala se součástí Zlaté knihy vystřihovánek.
Současní čtenáři ABC mohou zapátrat, jestli někdo z příbuzných či známých nemá s tímto modelem zkušenosti. Třeba najdete letitý doklad o tom, že k produkci onoho typu 742, která čítala 1 070 693 kusů, přibylo ještě několik desítek tisíc neregistrovaných… Protože byly "jen" papírové.
