Máme pro vás černé zprávy: Doby, kdy bylo na tmavé obloze běžně možné spatřit 3000 až 5000 hvězd, jsou dávno pryč. Může za to světelné znečištění, které vyzařuje lidská civilizace v noci. Na takto ozářené obloze proto můžeme v lepším případě vidět kolem 1000–1500 hvězd, ve městech stovky a ve velkoměstech několik desítek. A Mléčnou dráhu už v nich nezahlédnete.
Světelný smog škodí
Podle Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu je světelného smogu čím dál tím více. V rozšiřujících se městech žije stále více lidí a také se více svítí. Největším zlem pro noční oblohu jsou přesvícená velká obchodní centra, logistické areály a billboardy. Škodí také nesprávně osvícené ulice, památky nebo sjezdovky. Někdy k ochraně tmy stačí málo: zrušit nepotřebná světla, nepoužívat studeně bílá osvětlení a svítit kolmo k zemi.
Třeba ve městě Manětín to vyřešili tak, že jednoduše ohnuli držáky lamp. Problémem jsou ale velkoměsta, protože se z nich světlo šíří kilometry daleko a kazí tak snahy oblastí, kde se snaží světelný smog minimalizovat. Někteří astronomové proto volají po tom, aby byla tma chráněná zákonem.
Tmavé kouty světa
Světelnému smogu se dnes už běžně nevyhnete. Ta nejčernější možná a ničím nerušená tma dnes vládne už jen uprostřed oceánů a vysoko v horách. Jedno z nejtmavších míst na světě je v poušti Atacama v Chile, kde je Evropská jižní observatoř s nejvýkonnější soustavou dalekohledů na světě. V Evropě najdete nejzachovalejší tmu např. na východě Slovenska v národním parku Poloniny na polsko-slovensko-ukrajinském pomezí. Výjimečná tma je také na odlehlém chorvatském ostrově Lastovo.
Kam za hvězdami u nás
Za tmou a oblohou posetou hvězdami musíte vyrazit z města. Třeba na Šumavu, do Brd nebo do Národního parku Podyjí. V Česku máme také tři vyhlášené oblasti tmavé oblohy: Jizerskou, Beskydskou a Manětínskou. Tma je v těchto místech rušená minimálně a podmínky pro pozorování noční oblohy jsou ideální. Oblasti se snaží odborníci chránit před světelným smogem, popularizovat je a informovat veřejnost o tomto problému.
Oblasti tmavé oblohy
Jako první vyhlásili před deseti lety astronomové společně s ochránci přírody, obcemi a místními sdruženími Jizerskou oblast tmavé oblohy. Má rozlohu necelých 75 km2 a z poloviny leží na polské straně. U nás sahá od osady Jizerka po horu Smrk. Následovala podstatně větší Beskydská oblast tmavé oblohy s rozlohou 308 km2. Asi třetina je na slovenské straně. S dalekohledem si tady vyjděte do jednoho z nejtmavších koutů Beskyd: na hřeben Gruň v nadmořské výšce 880 m n. m. Nejmladší Manětínskou oblast tmavé oblohy najdete na území velkém 346 km2 na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje.
Světlo v noci vadí lidem i zvířatům
Světlo v noci vadí při pozorování hvězd i lidskému zdraví. Zvyšuje riziko psychických poruch a civilizačních onemocnění. Nedostatek tmy během spánku snižuje produkci hormonu melatoninu, který zabraňuje některým druhům rakoviny. Pravděpodobně také zpomaluje proces stárnutí a pomáhá proti Alzheimerově či Parkinsonově chorobě. A dobře nedělá noční světelný smog ani zvířatům, zasahuje totiž do jejich přirozeného prostředí. Světlo v noci ohrožuje třeba sovy, migrující ptáky a hmyz táhnoucí se za světly lamp, kolem kterých krouží do úmoru.
