Ježaté balonky: Kde vzali čtverzubci ostny

Ježaté balonky: Kde vzali čtverzubci ostny
Sdílej
 
Jednou z nejpodivnějších skupin ryb jsou čtverzubci: Mají zavalité tělo, velké oči a čelisti srostlé tak, že připomínají zobák. Chybí jim některé části kostry včetně břišních ploutví. Pohybují se pomocí krátkého ocasu a hrudních ploutví. Umí se dívat každým okem jinam. Brání se tím, že se nafouknou jako balonek. A jejich bodliny mají stejně blízko k šupinám jiných ryb jako k ptačímu peří nebo našim vlasům.

Strategické bodliny

Mořské ryby z čeledi čtverzubcovití (Tetraodontidae) mají na určitých místech těla rozesety bodliny, které za normálního stavu přiléhají ke kůži. Jakmile se ale jejich majitel nafoukne, bodliny se vztyčí a trčí do všech stran. Většina predátorů si pak dvakrát rozmyslí, jestli mají velké ježaté sousto vůbec zkoušet spolknout. Bodliny čtverzubců jsou strategicky rozmístěny tak, aby rybu co nejlépe chránily. Kriticky důležité jsou na bříšku, jehož pokožka se při nafouknutí silně napíná a je náchylná k protržení. Bodliny ji kromě toho, že odrazují predátory, také vyztužují.

Extrémní změna čtverzubců

Bodliny čtverzubců jsou považovány za extrémně pozměněné rybí šupiny, až dosud však nikdo nevěděl, jakým mechanismem vlastně vznikají. Vědci z Floridské univerzity se proto rozhodli sledovat jejich vývoj v embryích čtverzubců takifugu (Takifugu niphobles).

Čtverzubec takifugu dorůstá asi 15centimetrové délky •  Profimedia.cz

Nejprve si ale museli pro experimenty zajistit materiál. Čtverzubci takifugu žijí v pobřežních vodách Japonska, Číny, Koreje a Vietnamu. Vědci si počkali na léto, kdy nastává doba tření, během které ryby vypouštějí jikry a mlíčí na rozhraní moře a souše. Když se vytřou, vlny přílivu je spláchnou zpět do oceánu.

Nezávisle na šupinách

Vědci několik samiček a samečků čtverzubců takifugu odchytili, aby se vytřeli v laboratoři. Jikry (vajíčka) nechali oplodnit mlíčím (spermiemi) a pak už jen den po dni sledovali vývoj zárodků. Předpokládali, že bodliny, které se nejprve objevily 12. den po oplození na bříšku embryí, vznikají přeměnou šupin. Na jednom konci měl ze šupiny teoreticky začít vyrůstat bodec, zatímco na druhém konci by se postupně ztrácela její plochá zaoblená část, až by zůstala jen samotná bodlina. Místo toho však vědci zjistili, že bodliny jsou na šupinách nezávislé – nevznikají totiž ze šupin, ale stejně jako šupiny.

Nafouknutý čtverzubec takifugu •  Profimedia.cz

Stejné geny pro všechno

Vznik bodlin v embryích čtverzubců má na svědomí úplně stejná sada genů, která řídí vznik nejen šupin, ale také ptačího peří, savčí srsti nebo lidských vlasů. Jedna z jejích signalizačních drah se jmenuje Eda. Je známo, že Eda ovládá velikost, tvar a rozmístění těchto struktur. Když ji vědci v embryích čtverzubců zablokovali, získali mutované rybky, které buď neměly prakticky žádné bodliny, nebo kterým se naopak ježily na úplně netypických částech těla. Výzkum tak potvrdil, že ať už jsou "doplňky" pokožky obratlovců sebevíc rozmanité, jejich vývoj ovládají pořád ty samé geny.

Galerie ježatých balonků >

Nafouknutý a jedovatý

Čtverzubci svými krátkými ploutvemi dobře manévrují, ale jsou pomalí plavci, nemohou tedy spoléhat na to, že nepřátelům utečou. Mají však lepší obranu. Spolykáním velkého množství vody do extrémně roztažitelného žaludku zvětší svůj objem. Některé druhy se dovedou změnit v téměř dokonalou kouli, kterou většina zvířat není schopna polknout.

Foto:  Profimedia.cz

Pokud čtverzubce nějak zaskočí a začnou polykat, mohou zjistit, že se jim sousto nafukuje v krku. A nevyhraje ani predátor dost velký na to, aby ježatý balonek spolkl: Většina čtverzubců je značně toxická na to, aby mu způsobila přinejlepším nevolnost. Stejný obranný mechanismus využívají i příbuzní čtverzubců ježíci (na obrázku).

Ledařky: Mrazuvzdorné ryby

Ledařky: Mrazuvzdorné ryby

Roztomilí braši: Ryby, které se nezdají

Roztomilí braši: Ryby, které se nezdají

Pašeráci z tundry: Vzduchem až na konec světa

Pašeráci z tundry: Vzduchem až na konec světa

Autor

Martina Ležáková

 

Články odjinud