Ryba starší než Titanik

Ryba starší než Titanik
Sdílej
 
Víte, jakého věku se dožívají živočichové v řekách nebo oceánech? Vědci vyrazili na ryby a zjistili, že některé žijí mnohem déle než mysleli. A padl i nový rekord, o který se postaral kaprovec velkoústý. 

 

Na začátku 20. století se odehrálo pár dramatických věcí. Titanik ztroskotal, dobýval se jižní pól, experimentovalo se s letadly a začala první světová válka. A ještě předtím se stalo něco úplně obyčejného – v jedné severoamerické řece se vyklubal z vajíčka plůdek kaprovce velkoústého, zábavnějším názvem bufala velkohubého (Ictiobus cyprinellus). Je to přes metr dlouhý, skoro 30 kg těžký vzdálený příbuzný našich vánočních kaprů. Na pohled se jim docela podobá. Jedna z mladých rybek měla to štěstí, že ji nic nesežralo a ona mohla klidně vyrůstat ve světě, který se lidem měnil před očima.

 Vědci na rybách

Štěstí rybě vydrželo opravdu dlouho - až do začátku nového milénia, kdy byla ulovena. Shodou okolností se zrovna v té době pár biologů rozhodlo prozkoumat délku života kaprovců. Předpokládalo se, že se dožívají asi 26 let, ale vědci začínali tušit, že to může být déle.

Hatérie novozélandská: Vážně vypadá jako někdo, kdo zažil doby dávno minulé... •  Profimedia

V letech 2011 až 2018 prozkoumali 386 ulovených kaprovců. A z vnitřního ucha ryb vypreparovali takzvané otolity – tělíska z uhličitanu vápenatého. Otolity mají jednu pro vědce šikovnou vlastnost: Stejně jako letokruhy stromů pravidelně přibývají, takže se podle nich dá přibližně určit věk uloveného jedince.

Uhlík z jaderných zbraní

Když vědci podle otolitů spočítali věk naší ryby, strnuli – mělo jí být 80 až 90 let. Devadesát let místo ani ne třiceti? A nový světový rekord byl na světě. Dosud nejstarší ulovené sladkovodní rybě (druhu Aplidonotus grunniens z čeledi smuhovití) bylo "jen" 73 let. Aby si byli jisti, obrátili se ještě k jedné datovací metodě: Vysoce spolehlivému měření radioaktivního uhlíku, který se do ryb dostal během testování jaderných zbraní v polovině 20. století. Výsledkem bylo, že se naše ryba dožila věku 112 let! A nejspíš to mezi kaprovci nebyla úplná výjimka. Víc než stovky se totiž dožily i další tři z testovaných ryb.

Žralok grónský je rekordman oceánů. Dožívá se prokazatelně přes 400 let a možná i více •  NOAA Okeanos Explorer Program

A co my?

Sladkovodní kaprovci se tak zřejmě zařadí po bok suchozemských želv obrovských a ještěrů hatérií novozélandských, kteří se také prokazatelně dožívají víc než stovky let. Absolutní prvenství v dlouhověkosti obratlovců však patří do moře – a do Arktidy. Až sedmimetrový žralok grónský může žít i déle než 400, možná dokonce 500 let. Nejstarší známý jedinec velryby grónské uhynul ve věku 211 let.

Vyrovnají se jim někdy lidé? Je možné, že pokroky ve vědě a medicíně zařídí, že dožít se víc než stovky let bude časem docela běžné. Takže kaprovce a želvy máme šanci dotáhnout. Ale velryby a žraloky grónské asi těžko.


Nejstarší žralok světa: Může mít až 512 let

Nejstarší žralok světa: Může mít až 512 let

Zírající zvířata: Proč máš tak velké oči?

Zírající zvířata: Proč máš tak velké oči?

Monstra z hlubin: Nejstrašnější úlovky

Monstra z hlubin: Nejstrašnější úlovky

Autor

Martina Ležáková

Klíčová slova:
Titanik, ryba, dlouhověkost, rekord, kaprovec, kapr
 

Články odjinud