Kapry z doby kamenné odhalily čínské vykopávky

Kapry z doby kamenné odhalily čínské vykopávky
Sdílej
 
Počátky chovu kaprů u nás sahají až do středověku – ryba totiž nebyla považovaná za maso a tak se mohla jíst i v období křesťanského půstu. To přispělo k zakládání rybníků a rozvoji umělého chovu kaprů. A protože půst se tradičně držel i na Štědrý den, stal se kapr hlavním chodem štědrovečerní večeře. Ale původ kapra byl donedávna tak trochu záhadou.

Kapr domácí

Uměle chovaní kapři se svému divokému předkovi moc nepodobají – ve skutečnosti je to domácí zvíře stejně jako krávy, prasata či králíci. Původní divoký kapr přitom nepochází z Evropy, jeho domovem je střední až východní Asie. Tam, konkrétně v Číně, také zdomácněl – a to mnohem dřív, než se u nás začaly zakládat první rybníky.

V Číně jako doma

Ještě donedávna se předpokládalo, že ke zdomácnění kapra došlo přibližně před třemi tisíci lety, v letech 1140 př. n. l. Poslední výzkumy ukázaly, že umělý chov kaprů má mnohem delší tradici, v Číně je lidé chovali už před 8 tisíci lety v době kamenné! K tomuto závěru došli vědci zkoumající vykopávky z neolitické osady Tia-chu v provincii Che-nan ve střední Číně.

Cesta časem... za kaprem

Cesta časem... za kaprem

Vykopávky z doby kamenné

Neolitické naleziště Tia-chu v povodí Žluté řeky je pro archeology mimořádně zajímavé: Právě odtud pocházejí nejstarší nálezy domácích prasat či rýže, zdejší zemědělci už znali kvašené nápoje a měli hudební sklony, protože se tu našly flétny vyrobené z kostí. Nyní se vědci zaměřili na zkoumání nalezených pozůstatků ryb – konkrétně požerákových zubů kaprů, které jsou podobně jako zuby savců nejodolnější částí jejich těl.

ědci testují metodu pravěkých rybářů, kteří chovali kapry v mělkých rýžových polích •  Mark Hudson

Jak byli velcí

Velikost požerákových zubů závisí na věku a velikosti ryby, lze z nich proto odvodit její délku. Tu pak vědci porovnávali se vzorky dnes chovaných kaprů. Zuby pocházely ze tří po sobě následujících období neolitu. Vzorky z prvních dvou období byly v podstatě jednotné, zato vzorky ze třetího období z let 
6200–5700 př. n. l. byly dvojího typu. Na jednom místě se nacházely ryby plně dospělé schopné rozmnožování a současně i jedinci nedospělí.

Chrochtající záhada: Jak se z divočáků stali pašíci

Chrochtající záhada: Jak se z divočáků stali pašíci

První chovatelé

To odpovídá primitivnímu způsobu chovu kaprů známému z Japonska z doby železné. Ten spočíval v tom, že v době tření odlovili rybáři ve volné přírodě co největší množství pohlavně zralých ryb. Část jich rovnou snědli, ale část vypustili do uzavřených vodních nádrží. V nich se kapři přirozeně vytřeli a lidé pak jejich potěr krmili. Na podzim vodu vypustili a dospělé i nedospělé jedince vylovili.

Karas v menšině

Dvojí věk ryb z naleziště Tia-chu tak odpovídá přesně tomuto modelu umělého chovu. Ten potvrzuje i další skutečnost. V řekách a jezerech východní Asie převládá kaprovi podobný karas obecný. Ale pozůstatky kaprovitých ryb z Tia-chu obsahovaly přibližně 75 % zbytků kapra obecného. Šlo tedy o uměle vytvořené rybí společenství, kapři tu museli být vysazeni.

Nebezpeční kapři • Zdroj: ABC

Zuby "v krku"

Požerákové zuby, které poskytly vědcům důkazy o chovu kaprů v neolitu, nemají se skutečnými zuby nic společného. Ve skutečnosti jde o přeměněný pátý žaberní oblouk, na kterém se vytvořily zubům podobné útvary. Nacházejí se v hltanu a kaprovitým rybám, jejichž tlama je bezzubá, slouží stejně jako skutečné zuby k drcení potravy. Každý druh je má jiné, jsou tedy jedním z určovacích znaků. Sportovní rybáři je někdy vypreparované uchovávají jako lovecké trofeje. Z kapří hlavy uvařené v rybí polévce si je snadno můžete vypreparovat i vy – nacházejí se v její zadní části.

Mňoukající nájezdníci: Kočky na vikinských lodích

Mňoukající nájezdníci: Kočky na vikinských lodích

Ušatá hádanka: Kdo zdomácněl králíka?

Ušatá hádanka: Kdo zdomácněl králíka?

Nebezpeční papoušci: Jak se z mazlíčků stanou škůdci

Nebezpeční papoušci: Jak se z mazlíčků stanou škůdci

 

Články odjinud