Zvířata stejně jako člověk utváří podobu krajiny kolem sebe. V období pleistocénu (geologická éra začínající před 2,6 milionu let) byla hlavní hybnou silou megafauna, tedy velcí býložravci. Dokázali spást ohromné množství travin a bylin, čímž přispěli ke vzniku travnatých plání. V oblasti dálného severu se rozkládaly tzv. mamutí stepi, vysoce produktivní pastviny, které dokázaly uživit velké množství býložravců a zároveň se v nich postupně ukládal uhlík. Mamuti na nich však vyhynuli koncem pleistocénu před 11 000 lety.
Ohrožení ekosystémů
Oblast asijského dálného severu zahrnuje část území Ruska, která se nachází za polárním kruhem. Jmenovitě se jedná o Kamčatku, Čukotku a většinu Sibiře. Přírodní podmínky jsou zde velmi nepříznivé – extrémně nízké teploty, silné nárazové větry, vysoká vlhkost vzduchu v teplých obdobích a všudypřítomný permafrost. Vegetaci dominují v oblastech tajgy smrky, modříny a borovice a v oblastech tundry keře, traviny a mechy. V důsledku globální změny klimatu však dochází k tání permafrostu a ohrožení tamních ekosystémů.
Obnova mamutích stepí
Výzkumníci se proto rozhodli pro experiment, který by měl zpomalit probíhající klimatickou změnu. Do oblasti bývalých mamutích stepí introdukovali bizony prérijní. Ti dokáží v drsném klimatu přežít a mohli by časem obnovit travnaté pláně. Celkem 12 bizonů (4 samci a 8 samic) bylo v nákladních autech převezeno z Dánska do 8 tisíc km vzdáleného Přírodního parku Ingilor v Jamalsko-něneckém autonomním okruhu. Předtím než byla zvířata vypuštěna do výběhů, strávila měsíc v karanténě pod dohledem pracovníků parku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
