Na rozdíl od krav, ovcí a koz, kde bylo původním účelem chovu získávat mléko, případně srst, prasata měla tu smůlu, že byla už od počátku chována pro maso a kůži. Moderní doba jim pak přinesla další nezáviděníhodné využití, a to v roli pokusných zvířat. Tkáně prasat jsou totiž překvapivě podobné těm lidským, dokonce se experimentuje s transplantacemi prasečích orgánů lidem.
Prase v bytě: Inteligentní a čistotný mazlíček
Teprve v posledních desetiletích se na vepříky konečně trochu usmálo štěstí, když se začal šířit chov prasat (především miniaturních) jako domácích mazlíčků.
Jejich kůže a srst u většiny lidí nevyvolávají alergie, jsou inteligentní, přítulná, učenlivá, a i když to vypadá jako protimluv, jsou také čistotná. Naučí se chodit na záchod do bedýnky nebo se venčit během procházek na vodítku. Mohou proto žít jak na zahradě, tak i v bytě. Jejich domácí chov je ale přece jen jiný než chov psa.
Výchova a nároky: Výzvy chovu prasete
Aby vám prasátko z nudy nepřehrabalo celý byt, musíte ho zabavit a pořádně utahat vycházkami. Také bude vyžadovat vaši společnost a výchova nebude úplně jednoduchá, tresty údajně na prasátko neplatí a hlavní je trpělivost.
V pubertě, kterou prasata mívají bouřlivou, s ním možná nebude k vydržení. Navíc bude mít paměť jako slon a dokonale si zapamatuje, kam jste schovali poslední balíček sušenek. Otevřít si kuchyňskou skříňku přitom pro něj nebude žádný problém.
