Pro živé organismy není dobré dostat zásah bleskem. Některé stromy v tropických pralesech ale dokáží ničivou sílu blesků využít. Nový objev zveřejnila výzkumná skupina Evana Goryho z Institutu pro ekologické studie z newyorského Millbrooku.
Výzkumníci monitorovali, kam mířily v tropických pralesech Barro Colorado v Panamě blesky a ta místa sledovali následujících šest let pomocí dronů a ze speciálních pralesních věží.
Úder blesku je jako hodit bombu do lesa
V běžném tropickém pralese Střední Ameriky jsou stromy propojeny mnoha liánami a jejich koruny jsou v těsném kontaktu. Ohromná síla přírodní energie blesku tak neovlivní pouze jeden zasažený strom, ale skrze liánové „vedení“ se elektrický výboj přenese i na okolní porost.
Znalci přirovnávají úder blesku k výbuchu bomby. Jeden úder blesku v průměru poškodí 24 stromů a z toho pět úplně zničí. Více než polovina stromů, které jsou zasaženy bleskem odumře úplně a další třetina se musí vyrovnat se ztrátami části své koruny. Odhaduje se, že údery blesků zlikvidují ročně miliony stromů.
Stromy versus lijány: Boj o světlo a živiny
V bujném porostu tropického pralesa jsou zelené rostliny natěsnané blízko sebe a jejich větve propojuje hustá síť lián. Liány využívají stromy jako oporu pro svůj růst a mohou výrazně ovlivnit rychlost jejich růstu tím, že jim odebírají živiny.
Kořeny lián soupeří s kořeny stromu o živiny z půdy a ve vyšších vrstvách lesa s nimi soupeří o světlo. Stromy, které se umí lián zbavit, tak mají proti ostatním velkou výhodu. Jednou z možností boje je růst rychle a být ze všech nejvyšší. Tak má strom přístup ke světlu a může zastínit ostatní.
Silovoň přitahuje blesky a funguje jako pralesní hromosvod
A pak je tady další zbraň, kterou využívá silovoň (Dipteryx oleifera). Dorůstá výšky až padesáti metrů, zvládá tedy přerůst valnou část svých sousedů. Právě proto je náchylnější k zásahu bleskem. Díky své výšce funguje jako pralesní hromosvod – jeho koruna roste hodně do široka, a tak blesky může v bouřce vychytávat.
V průměru je silovoň bleskem zasažen pětkrát za svůj život. A dokonce silovoně, které byly zasaženy bleskem desetkrát, dál rostly a dařilo se jim lépe než ostatním.
Smrt sousedů pomáhá růstu
Stromy sousedící se silovoněm často po zásahu bleskem odumírají, protože se na ně elektrický výboj přenese po liánách. Silovoň proto může svou korunu rozšiřovat a získávat tak více světla jen pro sebe. Na volném místě po odumřelých stromech sice vyrostou další, ale jsou nižší, protože k nim přes korunu silovoně neproniká tolik světla.
Jak přežít blesky: Elektrický odpor dřeva a nízká hustota
Větší odolnost silovoně k ničivé síle blesků je v pralese nepochybnou výhodou. Vědci zatím nemají přesné vysvětlení, co pomáhá stromům blesky přežít, ale přišli s několika teoriemi. Schopnost přežít zásah blesku nejspíš souvisí s elektrickým odporem dřeva.
Hodnota elektrického odporu nám říká, jak moc se materiál brání průchodu elektrického proudu. Čím je elektrický odpor nižší, tedy materiál méně brání průchodu elektrické energie, tím se zvyšuje možnost přežití náporu elektrické energie z blesků.
Dřevitý hrdina: Tajemství odolnosti
U stromů je elektrický odpor určován mimo jiné hustotou dřeva a množstvím vody a iontů. V případě velkého elektrického odporu se dřevo z blesku více zahřeje, a tak se snáze poškodí. Silovoň má velmi nízký elektrický odpor, pravděpodobně díky hustotě dřeva.
Navíc mají některé stromy svou korunu poskládanou tak, aby blesk poslaly na okolní stromy a jejich vlastní kmen byl ušetřen. Je možné, že i další druhy stromů jsou odolnější k úderům blesků, to ovšem ukáže až další výzkum tropických pralesů.
