„Tak tohle bylo o fous,“ byla první myšlenka, která mi probleskla hlavou, když jsem nedávno na sociálních sítích zahlédl záběry ohnivé koule vyrůstající z vrcholu ázerbájdžánského kopce Otman-Bozdagh. Jen o čtyřicet dní dřív jsem totiž s kolegy celé odpoledne pobíhal právě po jeho vrcholku, abychom lépe porozuměli tomuhle fascinujícímu místu, které se čas od času umí proměnit v děsivé monstrum.
Ázerbájdžán: Světová velmoc bahenních sopek
Do Ázerbájdžánu jsem se vydal už potřetí. A ne kvůli památkám, ale kvůli bahenním sopkám – těch je tu víc než kdekoli jinde na světě. V celé zemi jich můžeme napočítat přes čtyři sta, a když se z hlavního města Baku vydáte kterýmkoli směrem, je jisté, že dřív nebo později na nějakou narazíte – a to dokonce i pod hladinou Kaspického moře.
Jak vypadají největší bahenní sopky světa?
Tamější bahenní sopky se nedají přehlédnout. Nejsou to žádní drobečci, ale pořádní obři. Většina z nich má na výšku několik stovek metrů a svou velikostí nápadně připomínají kopce, které známe z Českého středohoří. Jen s tím rozdílem, že z těch našich žádné bahno nevytéká.
Expedice na vrchol sopky Otman-Bozdagh
Jednou z těchto sopek je právě Otman-Bozdagh, kopec vysoký skoro 400 metrů – tedy o téměř sto metrů víc, než má londýnský mrakodrap Shard. Za cíl naší geologické výpravy jsme si ji vybrali proto, že u ní došlo v posledních letech k několika erupcím a my jsme chtěli zjistit, jak se její kráter i úbočí proměnily.
Kočičí zlato: Proč v kráteru najdete pyrit?
Když jsme sestoupili do kráteru, všimli jsme si krystalků zlatavě se třpytících v poledním slunci. Zlato? Kdepak – pyrit! Sice se mu přezdívá kočičí zlato, ale s tím pravým nemá nic společného. Tvoří ho totiž železo a síra. Právě síra je důležitým vodítkem k tomu, jak bahenní sopky fungují a proč nad nimi vzniká oheň.
Jak probíhá erupce: Bahno místo lávy
Jak se dá odhadnout z názvu, tyto útvary do svého okolí nechrlí magma, ale bahno. Zatímco láva vás spálí, bahno z těchto sopek má teplotu nižší než lidské tělo. Přesto vás erupce může uškvařit. Za to nemůže teplota bahna, ale zemní plyn.
Ložiska ropy a zemního plynu
Ázerbájdžánské bahenní sopky vděčí za svůj vznik tomu, že se pod povrchem nacházejí obrovská ložiska ropy a zemního plynu. Bez těchto fosilních paliv byste tu pyrit hledali marně – síra je totiž častým pozůstatkem rozpadu organické hmoty, ze které ropa vznikla.
Ohnivé inferno: Jak jsme unikli výbuchu o vlásek
Nebýt zemního plynu, bahno by se na povrch nedostalo. Plyn tu funguje jako v papiňáku – když se tlak zvětší, vyrazí ven a spolu s ním se vyvalí i masa bahna. Jakmile se plyn dostane na vzduch, může se samovolně vznítit.
Přesně to se stalo na Otman-Bozdaghu necelých šest týdnů po naší návštěvě. Z pohledu geologie to byl jen pouhý okamžik a my jsme unikli skutečnému nebezpečí jen o vlásek.
