Problém jménem zemní plyn: Odkud, kam, jak a proč?

Problém jménem zemní plyn: Odkud, kam, jak a proč?
Sdílej
 
Česko ročně spotřebuje kolem 8,7 miliardy kubických metrů plynu. Většina k nám proudí tisíce kilometrů dlouhými plynovody. Odkud? Kam? Jak? Proč je to problém? A zachrání Evropu LNG?

Zemní plyn proudí do Česka zejména z Ruska plynovodem Transgas, který vede z Ukrajinypřes Slovensko a z Česka dále do Německa. Jde o soustavu ocelových trubek o průměru 800 až 1400 milimetrů zakopaných většinou pod zemí. Dále k nám z Německa přes Krušné hory vede plynovod Gazela o průměru 1400 mm.

Tlaky a kapacity plynovodu

Zemní plyn ve velkých mezinárodních plynovodech dosahuje tlaku 4 až 8,5 MPa (megapascal). To je podobné, jako bychom se ponořili do hloubky 400–800 metrů pod vodní hladinu! Potrubí plynovodu je proto vyrobeno z kvalitní oceli a svary mezi jednotlivými trubkami se pečlivě kontrolují dokonce i rentgenem nebo ultrazvukem.

Důvod, proč transportujeme plyn pod takto vysokým tlakem, je jednoduchý. Čím více je plyn stlačený, o to více se ho do potrubí vejde a přeprava je tak efektivnější.

Video se připravuje ...

Plán Česka při odstavení dodávek plynu • Zdroj: Videohub

Kontrolní stanice

Tlak plynu je ale nutné cestou udržovat pomocí takzvaných kompresních stanic, které se nacházejí na každých zhruba 100 kilometrech potrubí. Těchto stanic je v Česku 5. Mezistátní výměnu plynu zajišťují takzvané hraniční předávací stanice, kterých na českých hranicích najdeme 7.

Moře plynovodům nevadí

Tisíce kilometrů ocelového potrubí vedou i po mořském dně. Evropu takto zásobují plynovody vedoucí z Ruska, Norska nebo ji spojují s Velkou Británii. Nejdelší podmořský plynovod světa je s délkou více než 1200 kilometrů plynovod Nord Stream. Vede z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Jeho druhá část Nord Stream 2 byla dokončena na konci loňského roku, ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu bylo spuštění tohoto plynovodu odloženo.

Nord Stream je nejdelším plynovodem světa •  Profimedia.cz

Podzemní sklady

Spotřeba plynu je nejvyšší v zimních měsících, ale plyn musí velkým mezinárodním potrubím proudit ideálně bez přestání. Jednotlivé státy si proto přes léto dělají rezervy v podzemních zásobnících. V Česku jde nejčastěji o porézní nebo puklinová bývalá ložiska ropy nebo zemního plynu.

Okolí ložisek bývá obklopeno těsnicí vrstvou horniny, takže plyn z podzemí neunikne. Méně časté jsou zásobníky v neporézním prostředí, například jeskyních nebo bývalých dolech, které je nutné utěsnit proti průsakům vody. Kapacita neporézních zásobníků je zpravidla menší než těch v porézním prostředí.

Jak se těží zemní plyn a ropa? Zemní plyn se obvykle vyskytuje nad nalezištěm ropy •  iStock

Zachrání Evropu LNG?

Evropa se chce kvůli válce na Ukrajině co nejdříve odstřihnout od ruských plynovodů. Naděje vkládá do LNG neboli zkapalněného zemního plynu. Ten má oproti běžnému plynu asi 600krát menší objem a dá se převážet v obřích tankerech. Zkapalnění je ale energeticky náročné a hodně paliva spotřebují i tankery. LNG je proto násobně dražší než běžný plyn z plynovodu. Vzhledem k vysoké poptávce tak stávající tankery ani nestačí evropské potřeby pokrýt.

Do budoucna se ale počítá i s navýšením výroby ekologického bioplynu, který se může změnit v biometan. A nové plynovody jsou zpravidla připravené i na budoucí dopravu vodíku.


Co je to zemní plyn?

Zemní plyn tvoří z 70–90 % vysoce hořlavý a výbušný metan s chemickým vzorcem CH4. Dále v něm můžeme najít propan, butan či oxid uhličitý. Vznikl před miliony let rozkladem organické hmoty za vysokých tlaků a často se proto nachází u ložisek ropy nebo uhlí. Při spalování zemního plynu vzniká ve srovnání s ropnými produkty jen minimum nečistot a asi poloviční množství oxidu uhličitého. Pokud ale zemní plyn unikne do atmosféry, kvůli metanu má 20× silnější skleníkový efekt než oxid uhličitý.

Zlato a dinosauři: Poklady pod ledem Antarktidy

Zlato a dinosauři: Poklady pod ledem Antarktidy

Největší jizvy na tváři Země

Největší jizvy na tváři Země

Kovy z hlubin: Rizika hlubokomořské těžby

Kovy z hlubin: Rizika hlubokomořské těžby

Autor

Ondřej Novák

 

Články odjinud