V listopadu 2018 přistála na povrchu Marsu sonda InSight. Jedním z jejích hlavních přístrojů je seismometr SEIS. Krátce po přistání ho mechanické rameno vyzvedlo z paluby sondy a položilo na povrch. Práce přístroje je poměrně složitá. Je tak citlivý, že dokáže „poslouchat“ vítr nebo jakékoliv zachvění sondy. Proto je také na palubě sondy meteorologická stanice.
SEIS zatím naměřil více než 700 zemětřesení nebo možná spíše marsotřesení. Pro vědce je to ideální způsob, jak zmapovat vnitřní strukturu planety. Seismické vlny se totiž šíří v různých prostředích různě. Díky datům tak mohou vědci prostudovat vnitřní strukturu planety.
Mars: Průměr a hustota
Podle měření má marsovské jádro průměr přibližně 3700 kilometrů, což je blízko horní hranice toho, co jsme očekávali. Je to také přibližně polovina průměru celé rudé planety.
Hustota marsovského jádra dosahuje asi 6000 kg/m3, což je méně než v případě zemského jádra, jehož hustota je 9000 až 13 000 kg/m3. V případě Marsu má tavenina z železa a niklu v jádře zřejmě větší podíl lehčích prvků, jako jsou síra, uhlík, kyslík nebo možná i vodík.
Kůra Marsu
Díky datům ze seismometru dokázali vědci prozkoumat i další části vnitřní struktury rudé planety. Předpokládalo se, že v místě přistání sondy bude mít kůra Marsu tloušťku 19 až 90 kilometrů. Podle nových údajů existují dvě možnosti. Kůra má v místě měření tloušťku 20 kilometrů nebo těsně pod 40 kilometry. Z toho vyplývá, že průměrná tloušťka marsovské kůry se pohybuje mezi 24 a 72 km.
Problém s energií
Vědcům by se samozřejmě hodilo, pokud by SEIS ve zkoumání marsotřesení pokračoval. Samotný přístroj je v pořádku, ale odborníkům dělá starost energie. Přístroj je napájen kabelem ze sondy, která vyrábí elektrickou energii prostřednictvím dvou solárních panelů. Postupně na ně ale usedá marsovský prach a množství vyrobené energie klesá. Problém to bude především v zimě, kterou nemusí sonda přežít.
