Mimo Sluneční soustavu existují tisícovky planet. Říkáme jim exoplanety anebo také extrasolární planety – pohybují se kolem hvězdy tak vzdálené, že k nim žádná sonda nedoletěla. Zda se na nich vyskytuje život, nejsou astronomové schopni určit. Při současném stavu techniky ale dokáží zjistit například složení jejich atmosféry a některé fyzikální parametry.
Beta Pictoris je pořádný macek
Několik exoplanet je možné pozorovat přímo. Mezi ty nejslavnější patří systém 63 světelných let vzdálené hvězdy Beta Pictoris. Už v minulém století astronomové našli u hvězdy disk z prachu, ze kterého planety vznikají. V roce 2008 pak byla u hvězdy potvrzena planeta. Začalo se jí říkat Beta Pictoris b.
Za 13 let od objevu vědci nashromáždili dostatek dat, aby věděli, že „béčko“ obíhá okolo své hvězdy podobně daleko jako Saturn od Slunce. To znamená, že jeden oběh ji zabere přes 20 let. Na rozdíl od Saturnu je ale hmotnější. Dokonce asi devětkrát hmotnější než Jupiter, což je největší planeta naší soustavy.
Sestřička u hvězdy
Pátrání ale neskončilo. Před dvěma lety astronomové oznámili planetu Beta Pictoris c. Upozornila na sebe gravitačním ovlivňováním mateřské hvězdy. K té má „céčko“ mnohem blíže než jeho dříve objevená kolegyně. Při přenesení do situace v naší Sluneční soustavě bychom ji umístili někam do pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Rok po nepřímém pozorování se podařilo dalekohledem VLT (Very Large Telescope) získat také její snímek.
Astronomická technika se zlepšuje
Soustava Beta Pictoris krásně ilustruje, jak se postupně zlepšuje astronomická technika. Od sledování přebytku záření kvůli prachovému disku jsme se za 40 let dostali k přímému pozorování dvou planet. Astronomům se matematický důkaz exoplanety podařilo posunout pomocí přístroje GRAVITY na dalekohledu VLT v Chile.
Ten jim umožnil získat další snímky Beta Pictoris. Přidali k nim starší snímky a studovali pohyb Beta Pictoris b okolo hvězdy. Vypočítali její oběžnou dráhu nejprve za předpokladu, že planeta je jediná, která obíhá kolem hvězdy, a pak také za předpokladu, že okolo hvězdy obíhá druhá planeta. Simulace potvrdily, že okolo hvězdy obíhá druhá planeta.
Řekněme, že nevíme
Planeta „c“ tedy byla v podstatě „objevena“ natřikrát. Nejdříve kvůli vlivu na mateřskou hvězdu, poté přímým zobrazením a nakonec díky gravitačnímu vlivu na planetu „b“. Vědci už dříve objevili planety na základě jejich gravitačního vlivu na jinou zkoumanou a známou planetu, ale tentokrát je to poprvé, co se tak stalo na základě přímého pozorování oběhu planety okolo hvězdy.
Vzhledem k tomu, že o planetě „c“ víme, mohli dát všechny své znalosti dohromady, což jim umožnilo zjistit parametry planety „c“ s větší přesností. Planeta Beta Pictoris c má hmotnost 8,9 Jupiteru a oběžnou dobu 1221 dní.
Hvězda Beta Pictoris
Hvězda Beta Pictoris dostala svůj název podle souhvězdí Malíře (Pictor). Beta (písmeno β) znamená, že je druhou nejjasnější hvězdou v souhvězdí. Je dokonce dobře pozorovatelná pouhým okem, ale na jižní obloze, takže pro její pozorování musíte zajet třeba do Afriky, Jižní Ameriky nebo Austrálie. Beta Pictoris je mladou hvězdou. Pokud by našemu Slunci bylo v přepočtu na lidský věk 40 let, Beta Pictoris by měla asi 2,5 měsíce.
