Jordánsko je země, jejíž malá část je omývána slanou mořskou vodou. V pomyslné špičce Akabského zálivu je město Akaba. A nedaleko od něj otevřeli nové muzeum vojenské techniky.
Muzeum pod vodou
Jeho tvůrci exponáty spustili pod mořskou hladinu na korálový útes. Část z nich představuje i jakousi bojovou taktickou formaci. Místo nebylo vybráno náhodně. Má totiž přitáhnout návštěvníky, kteří si s podvodní expozicí užijí také pohled na podmořské bohatství - korály. Ty zároveň časem i jednotlivé stroje porostou a tím je v podstatě pohřbí.
Vrtulník z Vietnamu i britský tank
Devatenáct kousků vojenské techniky se možná nezdá být mnoho, ale některé jsou opravdu zajímavé. Třeba AH-1 Cobra je bojový vrtulník, který si odbyl ostrou premiéru ve vietnamské válce a naposledy byl nasazen ještě relativně nedávno v Afghánistánu a Iráku. FV 4201 Chieftain byl zase mnoha bitvami vyzkoušený (a osvědčený) tank, který Jordánsku dodala Velká Británie. Na dně moře je i bojová ambulance FV104 Samaritan nebo protiletadlový kanon M43 s dvojicí 40mm kulometů Bofors.
Nejen v Jordánsku
Podvodní muzeum válečných strojů není jen v Jordánsku. V USA například existuje program Reef-Ex, v rámci kterého bylo od roku 1985 na mořské dno kolem New Jersey a newyorského Long Islandu spuštěno už 58 válečných strojů. I tam jsou některé parádní kousky, jako třeba tank M48 Patton, který byl poprvé nasazen v roce 1953 a v některých zemích slouží dodnes. Například v turecké armádě tyto výtečné stroje přestavěli na vyprošťovací tanky.
Potopené exponáty
Ve slaných vodách oceánů a moří se ukrývají tisíce potopených kusů vojenské techniky, které v sobě ukrývají dramatické příběhy. K nim se potápějící se turisté většinou vůbec nedostanou. Jde o lodě, ponorky nebo sestřelená letadla, jejichž posádky prožily své poslední okamžiky v hrůze z neodvratného konce. K těmto vrakům se potápí jen profesionálové nebo se k nim vůbec nesmí a nechávají se v klidu odpočívat společně s ostatky těch, kteří na nich sloužili.
Narwhal doplatil na prolomenou šifru
Občas nějaká potopená vojenská historie "vyplave napovrch" jako britská ponorka Narwhal, jejíž příběh je od začátku do konce plný dramatických zvratů. Komunikace mezi velením a ponorkami byla za druhé světové války šifrovaná a prolomení šifry mělo cenu zlata. Proto Německo dělalo, co mohlo, aby proniklo do britské komunikace. Nakonec se to podařilo a nacisté měli perfektní informace o námořních operacích, což Britové netušili. Doplatila na to ponorka Narwhal, pro kterou si "na jistotu" doletěl v červenci roku 1940 německý bombardér Dornier. 89 metrů dlouhá ponorka šla i s posádkou ke dnu.
Překvapivé odhalení
Nikdo dlouho netušil, kde přesně byla potopena a potápěči ji našli náhodou. Polští badatelé ze skupiny Santi Diving pátrali po polské ponorce Orzeł, jejíž vrak měl být zhruba 225 kilometrů východně od Skotska. Když na sonarech viděli povědomý obrys, domnívali se, že Orzeł našli. Přeměření ale ukázalo, že objekt na dně je o 4 metry delší, než má být. Nakonec se ukázalo, že nejde o ponorku polskou, ale právě Narwhal.
