Bezpilotní vírník: Létající šerpa

Bezpilotní vírník: Létající šerpa
Sdílej
 
Vírník je technologie stará sto let. První vírník sestrojil španělský letecký pionýr Juan de la Cierva už v roce 1923. Jak se liší od vrtulníku? Oba sice mají otáčející se listy vrtule nad kabinou, ale zatímco vrtulník je roztáčí silou motoru, vírník využívá jen energii z proudícího větru. Aby se vůbec dal do pohybu, musí mít ještě jednu vrtuli s motorem umístěnou v zádi stroje. Dnes se virník dostává na výsluní – a rovnou řízený počítačem.

Lehký a bezpečný vynález

Vírník spojuje vlastnosti letadla a helikoptéry. Je malý, obratný a ke startu nebo přistání mu stačí jen pár desítek metrů. Další výhoda spočívá v jeho jednoduchosti. Není těžké ho sestavit, opravit nebo dlouhodobě udržovat v dobré kondici. Vírník navíc v současné době patří k nejbezpečnějším strojům na nebi. Létá nízko a nerozhodí ho rozmary počasí jako vítr, lijáky ani sníh. V případě fatálního selhání systémů pak roztočená vrtule funguje jako padák.

Návrat vírníků

Nástup vírníků v minulém století rychle zastínily helikoptéry, které jsou schopnější i univerzálnější. Unesou mnohem větší náklad nebo počet cestujících, mohou vertikálně vzlétat a také jim nedělá problém vyšplhat se do tisíců metrů výšek. Jenže v 21. století je všechno zase jinak. Ulice velkoměst jsou přeplněné a inženýři hledají způsob, jak přenést část silničního provozu na nebe. A pro takové účely je lehký a obratný vírník ideální stroj.

Vírníky létají v nízkých koridorech, kde neruší letadla •  DLR

Nový bezpilotní doručovatel

DLR neboli Německé středisko pro letectví a kosmonautiku staví vlastní doručovací vírník už od roku 2016. Konstruktéři z Kolína nad Rýnem nejsou jediní, kdo věří v budoucnost přepravy zásilek pomocí bezpilotních strojů. Snaží se jít ale o krok dál. Většina laboratoří se totiž věnuje vývoji malých poštovních dronů, které zvládnou přeletět přes město s pizzou, nákupem potravin nebo třeba s novým mobilem. DLR si naopak dalo za cíl sestrojit bezpilotní stroj schopný letět až s tunou nákladu na vzdálenost několik stovek kilometrů.

Těžká váha

Takový stroj nebude sloužit k obyčejným komerčním zásilkám, ale má pomáhat při převozu humanitární pomoci, například léků nebo potravin ve výjimečných situacích.

DLR neboli Německé středisko pro letectví a kosmonautiku staví vlastní doručovací vírník už od roku 2016 •  DLR

Ve volných chvílích pak poslouží jako transport důležitých součástek při urgentních opravách strojů. Plán na těžkotonážní bezpilotní stroj se zpočátku zdál jako velmi odvážný. Teď to ale vypadá, že jsou konstruktéři z DLR na dobré cestě.

Úspěšný začátek

Nedávno provedli úspěšný test vlastního prototypu. Použili klasický vírník, namísto pilota ho ovšem osadili senzory, palubním počítačem a softwarem pro autonomní létání. Kromě toho ho zkusili i ovládat na dálku. Všechno běželo hladce. Vědci z DLR věří, že už brzy představí funkční stroj o hmotnosti pouhých 450 kg, který dokáže převážet až 200 kg nákladu 500 km daleko. Problém mu přitom nebude dělat udržovat rychlost okolo 100 km/h. Jen vzhůru k nebesům!

Český vírník od Nirvany

Přerovská firma Nirvana Systems se věnuje vývoji vírníků už spoustu let. Kromě toho u nás zastupuje jednoho z největších světových výrobců, německou společnost AutoGyro.

Foto:  Profimedia.cz

To, že má technologie vírníků co nabídnout i dopravě v moderních velkoměstech, dokázali inženýři z Nirvany už předloni. Sestavili unikátní vírník, který fungoval jako plnohodnotné létající auto. Opatřili ho blinkry, zrcátky a dalšími povinnými prvky pro silniční provoz a získali dokonce registrační značku. Z Přerova do Prahy v něm pak přiletěl ředitel společnosti Pavel Březina, přistál na letňanském letišti a po silnici dojel až na Václavské náměstí.

Létající auto: Kříženec motorky a vírníku

Létající auto: Kříženec motorky a vírníku

Poletuchou za babičkou: Jaká auta budou létat?

Poletuchou za babičkou: Jaká auta budou létat?

Armádní drony Vector & Scorpion fungují jako transformer

Armádní drony Vector & Scorpion fungují jako transformer

 

Články odjinud