Drony můžou pomoci zachraňovat životy tam, kam se lékař dostane jenom těžko nebo vůbec. Jsou rychlé, dobře ovladatelné a nezastaví je žádný terén. Africký stát Rwanda proto uspořádal soutěž o nejlepší bezpilotní letoun pro převoz léků a humanitární pomoci. Přihlásilo se do ní více než 70 týmů z celého světa. Porotci vybrali 10 z nich do finále, které se před pár týdny uskutečnilo u obřího jezera Kivu na hranici s Kongem.
Drony soutěží
Nejdůležitější soutěžní disciplínou byl bleskurychlý převoz dvou sáčků s fyziologickým roztokem, který se v medicíně používá například k ošetřování ran. Drony dostaly za úkol odstartovat ze základny na břehu jezera, letět 20 kilometrů nad vodní hladinou a přistát na ostrově, kde se nacházela kýžená zásilka. Po naložení pak letěly zpět na základu. Vítěz to musel zvládnout v co nejkratším čase, s minimem komplikací a na jedno nabití baterie bez možnosti její výměny.
Nejrychlejší bezpilotní stroj
Převoz lékařského materiálu zvládl nejlépe německý bezpilotní letoun Wingcopter. Celou misi stihl zvládnout za pouhých 12 minut, přičemž přeprava klasickým způsobem s pomocí motorového člunu by trvala skoro hodinu. Díky speciálnímu navijáku byla extrémně rychlá i vykládka. Dron ještě v letu spustil náklad po laně k zemi, takže operátoři nemuseli s přepravou léčiv čekat na přistání a zastavení rotorů.
Německý zachránce
Wingcopter dovede létat na vzdálenost až 120 kilometrů, ještě úctyhodnější je ale jeho rychlost. Ta dosahuje 240 km/h a Wingcopter s ní drží titul v Guinnessově knize rekordů. Vydrží i přes rozmary počasí. Dovede bezpečně létat při větru osmého stupně Beaufortovy stupnice – to je vichr, který fouká tak silně, že láme větve stromů a člověk proti němu musí jít v předklonu, aby ho vůbec překonal.
Létající rejnok
Druhou klíčovou disciplínou byl sběr vzorků. Letěly stejnou trasou, tentokrát ale vyzvedávaly zásilky o hmotnosti 250 gramů. Drony měly za úkol nabrat jich co nejvíce a převézt zpátky na základnu.
Tentokrát zvítězil větší dron z dílny Phoenix-Wings. Na první pohled připomíná rejnoka manta, a proto nese i jeho jméno. Dron Manta Ray ukrývá ve svém břiše nákladový prostor o objemu 30 litrů, což odpovídá většímu školnímu batohu. V něm dokáže uvézt až 10 kg nákladu. Přitom zvládne udržet průměrnou rychlost 100 km/h i dlouhý dolet až 120 kilometrů.
Drony na jezeře Kivu dokázaly, že už jsou schopny plnohodnotně a spolehlivě sloužit. Rwandští záchranáři je proto brzy vyzkouší i v ostré akci.
Dočkáme se dronů ve městech?
Doručovací společnosti už několik let experimentují s dopravou balíků pomocí dronů. Na první pohled se to zdá mnohem rychlejší a jednodušší než hnát přes celé město kurýra s dodávkou. Nový výzkum z Univerzity Martina Luthera ale ukazuje, že to má skryté úskalí.
Na příkladu Berlína a okolí zjistili, že ve velkých městech je nejefektivnější používat elektrické dodávky. Doručovací drony jsou sice zázrak techniky, ale když jim na břicho přivážete pizzu, nové boty nebo nákup ze supermarketu, potřebují obrovské množství energie na jejich převoz.
Naopak velmi efektivní jsou drony na samotách a všude tam, kde je jen minimum civilizace. Když už něco hnát desítky kilometrů daleko, je lepší dron než dodávka.
