Super jeřáby stály u počátků civilizace: Podívej se na největší jeřábní monstra

Super jeřáby stály u počátků civilizace: Podívej se na největší jeřábní monstra
Sdílej
 
Staví se na souši i v moři, nehýbou se, anebo jezdí na kolech. Jeřáby patří mezi nejlepší kamarády stavařů a námořníků! Bez jeřábu si neumíme představit zvedání těžkých věcí a jejich přepravu na jiná místa. Jsou klíčové pro stavby, ale také v přístavech při nakládání a vykládání lodí nebo při opravách vysokých budov. Jeřáb se v přenášení těžkých věcí stal praktickým pomocníkem člověka už před mnoha tisíci lety – jeho podoba se v průběhu staletí neustále měnila. 

Jeřáb na vodu

První zařízení, které můžeme považovat za primitivní jeřáb, je šaduf. Používali ho už před pěti tisíci lety ve staré Mezopotánii k čerpání vody a zavlažování. Je to jednoduchý nástroj, využívající principu páky – na pevném podstavci je vlastně vahadlo, které má na jedné straně protizávaží, na druhé nádobu na vodu. Stále se používá v mnoha oblastech Afriky a Asie a je běžný ve venkovských oblastech Indie. Můžeme ho vidět i v současném Maďarsku, kde ho nazývají gémeskút.

Jako křečci v kleci

První jeřáby, které byly používány ke stavbě budov, se objevily v antickém Řecku. K pohonu se používala lidská nebo zvířecí síla. Zařízení tak připomínalo tréninkové kolo, které dávají křečkům do klece jejich majitelé. Takový jeřáb například namaloval Pieter Bruegel starší na svém obraze Stavba Babylonské věže. Mohli jsme ho také nedávno vidět u nás při rekonstrukci věže Jakobínky na hradě v Rožmberku nad Vltavou, kterou památkáři opravovali s využitím středověkých stavebních technologií.

Středověk je dřina: Jak se staví hrad

Středověk je dřina: Jak se staví hrad

Polský pracant

Rozvoj námořní plavby a dopravy ve středověku znamenal časté vykládání a nakládání těžkých nákladů z lodi. Lidská síla byla pro takovou práci drahá – a zoufale pomalá. Začínají se objevovat přístavní jeřáby, na které jsou kromě velké nosnosti kladeny požadavky i na stabilitu. Často byly proto zabudovány do kamenných věží u kotviště pro větší sílu a stabilitu. Příkladem může být Starý jeřáb v polském městě Gdaňsku. Byl postaven ve 14. století a je to nejstarší kladkový jeřáb v Evropě. Je umístěn mezi dvě válcovité cihlové věže, které zároveň sloužily jako vstupní brána do města. Starý jeřáb se v případě potřeby roztáčel pomocí šlapání v kole. Čtyři lidé tak dokázali zdvihnout břemeno o hmotnosti až dvou tun do výšky dvaceti sedmi metrů. Obvykle tak vykládali z lodí nebo překládali pytle obilí, víno nebo pivo.

Jeřáb v polském Gdaňsku byl postaven ve 14. století •  Profimedia.cz

Moderní super jeřáby

Pořádnou sílu jeřábům dal až mechanický pohon. Nejdříve to byly parní motory, dnes však moderní jeřáby obvykle používají motory s vnitřním spalováním nebo elektromotory, k tomu pak hydraulické systémy, jež zvyšují jejich zdvihací schopnosti. Jeřáby existují v obrovském množství variant a každá je přizpůsobena konkrétnímu použití. Ty největší a nejsilnější najdeme na moři – obvykle se používají k usazování ropných plošin či vyzdvižení potopených lodí.

Na hradě Točník postavili středověký jeřáb na lidský pohon!

Na hradě Točník postavili středověký jeřáb na lidský pohon!

Jeřáby s umělou inteligencí

Při pohledu na siláky v přístavech a na stavbách se zdá, že není kam je vylepšovat. Budoucnost je však připravená i na jeřáby. V první řadě je čeká umělá inteligence, která dokáže operátora upozornit s pomocí kamer a dalších senzorů napojených na staveniště, jaký je nejvhodnější postup práce. Pomalé stroje totiž často zdržují postup na stavbě špatným plánováním. Změny čekají i operátory. Ve vývoji je již několik řešení pro vzdálené ovládání a dohled nad jeřábem s pomocí virtuální a augmentované reality. Zcela nový druh jeřábu vyvíjí inženýři z Národního ústavu pro letectví a kosmonautiku (NASA) – bude pomáhat ve vysazování a přenášení těžkých nákladů a strojů na cizích planetách. Jeřáby se zkrátka mají na co těšit!

Největší jeřábní monstra

Silák pro elektrárny

Nejsilnějším pojízdným jeřábem na suché zemi je LTM 11200-9.1 od švýcarského výrobce Liebherr. Podvozek má devět náprav, ty nesou kromě více jak 200 tunového závaží i samotné rameno. Jeho váha je 100 tun, na místo použití se proto přepravuje odděleně od nosiče. Když LTM začíná pracovat, měří na výšku pouhých šestnáct metrů, ale nenechme se mýlit – po vysunutí všech dílů a se speciálním nástavcem dosáhne do třikrát větší výšky, než měří pražská Petřínská rozhledna, tedy do 188 metrů. Základní nosnost je 1200 tun a využívá se především ke stavbě větrných elektráren. Naráz dokáže vyzdvihnout tři 364tunové vrtule. Při přepočtu na velryby by to bylo 12 dospělých plejtváků obrovských.

Skládač lodí

Největším silákem a největším portálovým jeřábem na světě zároveň je Tchaj-šan neboli hora Tchaj. Pracuje v čínském přístavu Jen-tchaj a jeho nosnost je 20 000 tun. Pomáhá s usazováním rozměrných bloků při stavbě plošin pro těžbu ropy nebo při sestavování těžařských lodí. Roku 2008 se dostal do Guinnessovy knihy rekordů, když zvedl náklad dokonce o hmotnosti 20 133 tun. Příprava jeho stavby trvala sedm let a stavba pak plný rok. Jeho výška je 133 metrů, náklad však zdvihne jen do 80 metrů. Nosná lana mají 50 000 metrů.

Lodní zdvihač

Letos v září Heerema SSCV Sleipnir, největší jeřábové plavidlo na světě, nainstalovala vrchní část těžební plošiny Leviathan Noble Energy ve Středozemním moři, přičemž dokázala zdvihnout 15 300 tun; to se ještě nikdy nepodařilo s žádnou jeřábovou lodí. Poloponorná jeřábová loď (SSCV) Sleipnir byla uvedena do provozu loni v červenci a je součástí loďstva Heerema Marine Contractor. V rámci šetrnosti vůči životnímu prostředí jsou její motory poháněny zkapalněným plynem (LNG). Dva otočné jeřáby mohou zvednout až 20 000 tun v tandemu.

Námořní obři a nej kuriozity: Vládcové oceánů

Námořní obři a nej kuriozity: Vládcové oceánů

Šestiramenný obr

Zcela speciální jeřáb chce využívat švýcarský start-up Energy Vault. Bude se se šesti rameny a jeho hlavním úkolem by mělo být skládat na sebe těžké betonové bloky. Proč? V době, kdy je elektrická energie levná, například hodně fouká do větrných elektráren nebo sluníčko praží do fotovoltaických článků, bude kolem sebe stavět věž z betonových bloků. Jestliže pak bude potřeba získat elektřinu zpátky, jeřáb betonové bloky spustí zpět dolů a bude tak generovat energii. Společnost Vault Energy počítá s tím, že bude potřebovat sto dvacet metrů vysoký jeřáb. Návratnost vložené energie by měla být pětaosmdesát procent.

Dvě stavby naráz

Roku 2011 oznámil výrobce Bigge Crane přípravu neobvyklého jeřábu s podzemním kotvením a širokou plochou pokrytí. Stroj 125D zvládl zdvihnout 7500 tun do výše 73 metrů a stal se tak jedním z nejvýkonnějších jeřábů svého druhu. Jeho unikátem je závaží s váhou až 5000 tun zakotvené pod zemí. Jeřáb kolem něj objíždí v kruhu a dokáže tak pracovat na dvou staveništích zároveň. Přesně toho využili američtí stavaři při stavbě jaderných elektráren, kde 125D dokázal paralelně pokrývat stavbu dvou reaktorových bloků.

Velký Karel

Jeřáb Sarens SGC-250 nazývá jeho obsluha Big Carl a velký skutečně je – jde o nejvyšší stroj svého druhu na naší planetě. Po složení do plné konfigurace dosahuje výšky 250 metrů. Uzvedne až 5000 tun (protizávaží mají 5200 tun), což se dá vyčíslit též jako společná váha 1600 osobních automobilů. Big Carl se ohybuje po kolejnicích, jejichž délka je 6 kilometrů. Pomáhá při stavbě atomové elektrárny v Anglii, kam ho v rozložené podobě dovezlo 250 kamionů.

Nejzajímavější lanovky světa berou dech svojí konstrukcí nebo délkou

Nejzajímavější lanovky světa berou dech svojí konstrukcí nebo délkou

Největší 3D tiskárna bude stavět vesmírné lodě na jedno kliknutí

Největší 3D tiskárna bude stavět vesmírné lodě na jedno kliknutí

Expedice Polarstern: Největší polární výprava v historii - infografika

Expedice Polarstern: Největší polární výprava v historii - infografika

 

Články odjinud