Hackněte svůj mozek! Jak se učit podle neurovědy?

Hackněte svůj mozek! Jak se učit podle neurovědy?
Sdílej
 
Chcete ve školním roce přimět váš mozek k vyšším výkonům? Zkuste si ho hacknout pár metodami, které vychází z vědeckých výzkumů. Neurověda poradí, jak se učit, aby to šlo rychle, jednoduše a dobře. A prozrazuje, proč to funguje!

Když si něco zapamatujete, vytvoří se mezi mozkovými neurony nová spojení. Informace se však nejprve ukládají do krátkodobé (pracovní) paměti, která nemá moc velkou kapacitu a uložené vzpomínky z ní proto zanedlouho mizí. Neplatí to ale pro všechny. To, co se opakuje, nebo co je pro nás nějakým způsobem důležité, se přepíše do takzvané dlouhodobé paměti. 

Projíždění mozku

Teoreticky by dlouhodobá paměť měla mít téměř nekonečnou kapacitu. Problém je, že ani v ní naše vzpomínky nemusí zůstat, pokud se jim nevěnuje určitá péče. Spojení mezi neurony je potřeba občas „projet“ a tím je udržovat.

V některých případech se to děje samo – o tom, že váš křeček je křeček a že se přechází na zelenou, se utvrzujete denně. V jiných – například při učení se novým znalostem nebo dovednostem – už musí nastoupit vaše vědomá snaha. Naštěstí to nemusí to být jen bezduché biflování kolem dokola, otřepané mnemotechnické říkanky nebo zkoušení sama sebe.

Jsou i sofistikovanější způsoby. 

Jak si hacknout mozek?

Metody učení:

Metoda chytrých otázek

Jak se učit: Když se právě učíte něco nového, ptejte se sami sebe: Co je na tom důležité? Co z toho je pro mne nové? Souvisí to nějak s tím, co už znám? Jaký pocit to ve mně vyvolává? 

Mozek tvoří nervové buňky – neurony. Jsou schopné vysílat elektrické impulzy a mají spoustu výběžků, kterými se vzájemně propojují •  iStock.com

Proč to funguje: Otázky udrží váš mozek aktivní, i když vás daná věc zrovna moc nezajímá. Zaměřujete se na samotné principy a důležité souvislosti. A vyhnete se „iluzi vědění“, která nastává tehdy, když něco jenom čtete kolem dokola. Pak vám to totiž přijde důvěrně známé, bez ohledu na to, jestli to opravdu umíte. 

Metoda rozkouskování

Jak se učit: Když se učíte něco nového, nechtějte to zvládnout na jeden zátah. Výhodnější je se k tomu vracet. Zopakovat si danou věc po pár hodinách, a pak vždycky po několika dnech. Když už to umíte, ale novou znalost/dovednost nepoužíváte moc často, vracejte se k ní jednou za pár týdnů. 

Lidský mozek je zřejmě ta nejsložitější věc, jaká ve vesmíru existuje •  iStock.com

Proč to funguje: Opakování po určité přestávce pomáhá udržet vzpomínky v dlouhodobé paměti. 

Prokládací metoda

Jak se učit: Dívat se při učení na seriál je nesmysl, ale střídat to, co se učíte, může být výhodné. Hráči baseballu se rychleji zlepšovali, pokud při tréninku střídali různé typy odpalů, než když zkoušeli jeden a ten samý kolem dokola. Stejně tak se dá střídat kupříkladu geometrie s rovnicemi. Extrémní příklad? Lidé, kteří si boxerský trénink prokládají partiemi šachu. 

Udává se, že krátkodobá paměť je omezena na přibližně prvků, které si (bez toho, aby se opakovaly) uloží na 15 až 20 vteřin. Potom je zapomenete •  iStock.com

Proč to funguje: Přecházením mezi tématy zlepšujete svou schopnost rozlišovat mezi problémy, rychle se přeorientovat z jednoho na druhý a hledat správné řešení. 

Metoda dalšího významu

Jak se učit: Předmět svého učení si spojíte s něčím, co už znáte. A nemusí to být jen nějaká znalost, ale i pocit. Učíte se ve fyzice princip tepelného výměníku? Představte si u toho, jak si hřejete ruce o hrníček čaje. Probíráte druhy ryb? Vizualizujte si, jak je taháte z vody na rybářském prutu.  

Proč to funguje: Čím silnější a názornější souvislost najdete s tím, co už znáte, tím lépe novou věc pochopíte. A ve vašem mozku vznikne víc spojení, díky kterým si ji později vybavíte. 

Metoda „dej si pauzu“

Jak se učit: Podobně důležité jako aktivní učení jsou i přestávky. Naznačil to pokus, kdy měli lidé co nejrychleji na klávesnici vyťukávat pořád tu samou řadu čísel. Někteří delší dobu v kuse, jiní s krátkými pauzami. Ti, kteří si dávali pauzy, měli lepší výkony. 

Mozek tvoří nervové buňky – neurony. Jsou schopné vysílat elektrické impulzy a mají spoustu výběžků, kterými se vzájemně propojují •  Profimedia.cz

Proč to funguje: I když o tom nemáte ponětí, váš mozek během odpočinku zřejmě nezahálí. Měřením mozkových vln vědci zjistili, že během pauz si vyťukávání „přehrával“ ve zhuštěné a zrychlené podobě. 

Pilot Frixin Ball:

Chytrá pera pro chytré učení 

Zdá se, že mozek se učí lépe, pokud se pro něj předmět studia stane „osobnějším“. Dobrou pomůckou by tak mohlo být i to, že si k poznámkám přikreslíte obrázek – ať už schéma nebo jen něco vtipného.

K těmto účelům (stejně jako k samotnému psaní) se nám v redakci ábíčka hodně osvědčila mazací pera Pilot Frixin Ball. Vyrábějí se v mnoha barvách, krásně kloužou po papíru, takže není třeba tlačit, a mají integrovanou gumu, kterou text/kresbu snadno vymažete. A pokud si koupíte celou sadu, můžete krabičku používat i jako stojánek na pera.

Kam se hrabe počítač: Mozek je nejsložitější ve vesmíru

Kam se hrabe počítač: Mozek je nejsložitější ve vesmíru

Aplikace na taháky: Chytrá pomoc se školou

Aplikace na taháky: Chytrá pomoc se školou

Inženýři neandrtálci: Byli stejně chytří jako moderní lidé?

Inženýři neandrtálci: Byli stejně chytří jako moderní lidé?

 

 

Články odjinud