Tučňáci na ostrově rajského plynu pobláznili vědce... doslova!

Tučňáci na ostrově rajského plynu pobláznili vědce... doslova!
Sdílej
 
Když píšeme, že tučňáci vědce pobláznili, nemyslíme to tak, že se do nich lidé zamilovali. Bylo to doslova! Dějištěm neobvyklého úkazu poblázněných výzkumníků se stal subantarktický ostrov Jižní Georgie, který leží asi 1600 km východně od Drakeova průlivu mezi Jižní Amerikou a Antarktidou. Prostředí ostrova je polární tundra. Hory jsou holé a pobřeží je členěno na spoustu fjordů a zátok, kde ve velkých koloniích žijí a hnízdí tučňáci patagonští. 

 

Patagonští tučňáci v Jižní Georgii dělají to, co obvykle: Dospělí se vydávají do moře na lov ryb, hlavonožců a korýšů krilu. Krmí sami sebe i mláďata a všichni společně produkují velké množství trusu zvaného guano.

Nic, z čeho by se člověku zamotala hlava? Omyl. Potrava z moře, kterou tučňáci konzumují, je velice bohatá na chemický prvek dusík. A když ji tučňák stráví, dusík se spolu s jejich trusem dostane do půdy. Tam žijí půdní bakterie, které dusík přeměňují na sloučeninu známou jako oxid dusný – neboli rajský plyn, v angličtině „laughing gas“ čili „smějící se plyn“. Což je docela výstižné, protože jeho vdechování způsobuje veselost a euforii až hysterii, při větší dávce spánek.

Zašpiněný led: Jak satelit nachytal tučňáky

Zašpiněný led: Jak satelit nachytal tučňáky

Rajský plyn z trusu tučňáků

Účinky oxidu dusného na člověka jsou prokázané už dlouho – zubaři a chirurgové jej od roku 1844 využívají jako anestetikum. Ještě předtím v roce 1799 je ovšem objevili příslušníci britských horních vrstev, kteří začali pořádat večírky známé jako „laughing gas parties“. Těžko říct, jestli si přitom byli vědomi vedlejších účinků, které mohou dokonce vyvolat zástavu dechu a srdeční činnosti s následkem úmrtí.

Tučňáci patagonští (Aptenodytes patagonicus) z ostrova Jižní Georgie

Trochu podobný večírek popsali vědci z dánské Kodaňské univerzity, kteří zkoumali tučňáčí trus právě na ostrově Jižní Georgie. Po několikahodinovém vdechování výparů guana plných oxidu dusného jeden z nich začal úplně bláznit, zatímco druhého hlavně rozbolela hlava a bylo mu zle.

Trus má vliv i na klima

Vědecký výzkum může být ošemetný. Ale proč se vědci vůbec chtěli zabývat něčím takovým, jako jsou exkrementy tučňáků? Důvodem je jejich možný vliv na klima. Na subantarktických ostrovech tají ledovce a kvůli jejich ústupu se zvětšuje plocha, kde mohou hnízdit tučňáci.

Terénní výzkum trusu tučňáků patagonských •  University of Copenhgen

Víc místa rovná se víc tučňáků, což se rovná větší produkci guana a oxidu dusného. Oxid dusný je skleníkový plyn asi 300 krát silnější než oxid uhličitý. Skleníkové plyny narušují ozonovou vrstvu a přispívají k oteplování planety. Takže znalosti o tom, jak pobyt tučňáků zasahuje do místní bilance skleníkových plynů, se mohou hodit.

Tučňáčí emise

Zatím to naštěstí vypadá, že i kdyby tučňáci káleli jako o život, množství emisí oxidu dusného z jejich kolonií bude pořád příliš malé na to, aby zasáhlo do globálních procesů. Může však ovlivnit místní procesy, které probíhají na rozhraní půdy a vzduchu. Což bude zajímavé zejména tehdy, pokud se splní předpovědi a kolonie tučňáků se začnou rozrůstat.

Rekord v potápění tučňáků patagonských je 343 metrů! •  Profimedia.cz

Tučňáci z ostrovů

Tučňák patagonský je druhý největší žijící druh tučňáka (tím prvním je jeho příbuzný tučňák císařský z Antarktidy). Měří až 95 cm a může vážit přes 20 kg. Hnízdí na ostrovech cirkumpolárního pásu, který obklopuje Antarktidu. Za kořistí se potápí do stometrových hloubek, ale pokud je o potravu nouze, zvládá ponory i víc než 300 metrů pod hladinu moře.

Navzdory své velikosti mají tučňáci patagonští řadu nepřátel. Ve vodě je loví tuleni leopardí, lachtani a kosatky. Ze vzduchu je zase ohrožují mořští ptáci, jako jsou buřňáci, rackové a chaluhy. Útočí hlavně na mláďata, která jsou po zimě zesláblá.

Šelmy s ploutvemi: Tuleni cítí, jak ryba dýchá

Šelmy s ploutvemi: Tuleni cítí, jak ryba dýchá

Putování tučňáků: Volání oceánu vás přenese do Antarktidy

Putování tučňáků: Volání oceánu vás přenese do Antarktidy

Mořský levhart na lovu: Dělení kořisti šetří energii

Mořský levhart na lovu: Dělení kořisti šetří energii

 

Články odjinud