Tučňák oslí (Pygoscelis papua) je se svou výškou až 90 cm po tučňáku císařském a patagonském třetím největším druhem tučňáka. Obývá ostrovy v mořích kolem celé Antarktidy a Antarktický poloostrov.
Ale už od jeho objevení v roce 1781 měli vědci s jeho přesným pojmenováním problémy. Tučňáci z jednotlivých a často od sebe vzdálených ostrovů se od sebe mírně lišili. Nakonec se vědci shodli na tom, že tento tučňák má dva poddruhy – severní (P. p. papua) a jižní (P. p. ellsworthi).
Překvapivý tučňák
Nedávno ukončený výzkum ale přinesl překvapení. Co dosud platilo, již neplatí. Vědci prostudovali jedince ze všech oblastí, kde tučňáci oslí žijí. Ti jsou sice výborní plavci schopní překonávat v moři dlouhé vzdálenosti, ale svému hnízdišti jsou věrní.
Jednotlivé populace se tak na hnízdištích nesetkávaly a postupně se rozdělily na odlišné genetické linie. Rozdíly byly tak velké, že každou z těchto linií lze považovat za samostatný druh.
Samostatné druhy
Genetická proměnlivost by k uznání druhu nestačila. Vědci proto přikročili k prostudování fyzických znaků. Přesné měření odhalilo rozdíly. Jednotlivé genetické linie se neliší jen svými geny, ale i délkou a zakřivením zobáku, délkou kostí a dalšími fyzickými znaky. Tyto rozdíly vzniklé dlouhým izolovaným vývojem potvrdily, že jde o čtyři plnohodnotné druhy.
Nová jména
Tučňák oslí byl poprvé popsán na Falklandských ostrovech. Proto bylo tučňákům z těchto ostrovů ponecháno jejich původní latinské jméno P. papua. Jižní populace dosud považované za pouhý poddruh, se staly platným samostatným druhem, kterému byl ponechán název P. ellsworthi.
Populace tučňáků z ostrovů v jižním Indickém oceánu byla v roce 1927 popsána jako odlišný poddruh. Ten byl později považován za neplatný, ale teď se ukázalo, že jde dokonce o samostatný druh. Dostal proto původní jméno poddruhu P. taeniata.
Na počest vědknyně
Největší překvapení ale přinesla populace z ostrova Jižní Georgie. Zdejší tučňáci se od ostatních tří nově uznaných druhů významně liší. Až dosud nebyli popsáni dokonce ani jako poddruh. Vědci je proto popsali jako zcela nový druh, kterému dali jméno po australské ornitoložce a polární vědkyni Sally Poncetové, Pygoscelis poncetii.
Různé nároky
Teď, když bylo jisté, že jde o čtyři různé druhy, vědci si začali všímat i toho, že má každý z nich trochu jiné požadavky na prostředí nebo že dává přednost trochu jiné potravě – někteří loví spíš ryby, jiní různé korýše. Severněji žijící tučňáci často hnízdí v trsech trav, zatímco druhy obývající drsnější prostředí s nedostatkem vegetace si stavějí hnízda obklopená kamínky na oblázkových plážích.
Ochrana nově
Ale co je nejdůležitější – zatímco se dosud zdálo, že tito tučňáci nejsou ohroženi a že přibývají, ukazuje se, že zvyšující se počty se týkají jen severnějších druhů, jimž oteplování umožňuje úspěšnější hnízdění, zatímco druhy z jihu spíš ubývají. Nově rozpoznaným druhům a jejich odlišným požadavkům tak teď bude nutné přizpůsobit ochranářská opatření.
