Káně lesní: Běžná nebo ohrožená?

Káně lesní: Běžná nebo ohrožená?
Sdílej
 
Ptáka roku vyhlašuje Česká společnost ornitologická od roku 1992. Teprve potřetí se jím stal dravec.Káně lesní (Buteo buteo) je nejrozšířenějším dravcem nejen u nás, ale v celé Evropě. Vidět ji můžeme prakticky všude mimo zastavěné oblasti. Pro její početnost si mnozí myslí, že jde o úplně obyčejného ptáka. Ale káně je ohrožená!

 

Právě běžnost je jedním z důvodů, proč káni lesní pro letošní rok čeští ornitologové vybrali na prestižní titul Pták roku. Vidět káně totiž může prakticky každý, kdo vyrazí na vycházku do přírody.

Hledání a setkání s velkým dravcem je takové malé safari v českých polích, zážitek, který může v lidech probudit zájem o jejich život a ochranu. Musíte ji ale umět poznat.

Moderní sokolnictví: Dravčí zásahové jednotky

Moderní sokolnictví: Dravčí zásahové jednotky

Káně má matoucí siluetu

Ornitologové se při volbě ptáka roku snaží vybírat druhy, které jsou nezaměnitelné s jinými ptáky. To ale v případě káně lesní úplně neplatí. Většina běžných návštěvníků přírody od sebe dravce nerozpozná, zvláště když vidí jen jeho siluetu proti obloze.

Jak tedy káni poznat? Pravděpodobně se nespletete, když uvidíte velkého dravce sedícího na sloupu či na stromě někde u silnice na okraji pole. I když je káně barevně velmi proměnlivá, je téměř jisté, že jde o ni. Právě na těchto místech s oblibou číhá na svou hlavní kořist, hraboše.

Kroužením nad krajinou si káně vyznačuje své teritorium •  iStock

Dravci v letu

Poznat káni lesní podle siluety v letu je těžší: Lze ji zaměnit s několika dalšími dravci. Přesto má každý z nich znaky, podle kterých je od sebe lze rozeznat. Liší se délkou a zaúhlením křídel, délkou a šířkou ocasu a každý druh zdobí typické barevné skvrny či pásky.

Smrtící sloupy

Káni lesní sice nehrozí vyhynutí, přesto čelí řadě rizik spjatých s lidskou civilizací. Jedním z největších – a to pro všechny dravce – jsou sloupy elektrického vedení.

Dravci si kvůli rozhledu sedají na nejvyšší body v krajině. Těmi jsou mnohdy právě tyto sloupy. Jde však o smrtelné pasti – stačí, aby dravec propojil dva body pod napětím (nejčastěji pařátem a křídlem) a vzniklý elektrický oblouk ho sežehne. Ročně takto jen u nás zahyne 40 tisíc kání!

Potravu, nejčastěji hraboše, nosí zpočátku mláďatům samec •  iStock

Jedovatá kořist

Další nebezpečí představují jedy. Desítky káňat (a dalších dravců) zahynou, když sežerou otrávenou návnadu. Jde o trestný čin, protože se obvykle používá zakázaný jed, který ohrožuje i lidi. Další káňata ale umírají na nepřímé otravy, kdy jed není určen jim, ale má hubit hraboše.

Přitom právě káně je v boji proti hrabošům mnohem lepším pomocníkem než jed. Dospělý pták jich denně spořádá pět, a než vykrmí mláďata na hnízdě, odnese jich z pole 14 kg – to je 700 hrabošů! Bohužel nepozná, zda mezi nimi nejsou ti otrávení. A tak otráví sebe nebo i mláďata v hnízdě.

Birdwatching: Pozorování ptáků - seriál časopisu ABC

Birdwatching: Pozorování ptáků - seriál časopisu ABC

Pozorujte, posílejte

Pokud se vám na vycházce do přírody podaří pozorovat káně, nenechávejte si své pozorování pro sebe. A už vůbec ne nález uhynulého dravce. Svá pozorování můžete zanést do databáze birds.cz. Pomůžete tak nejen ornitologům, ale především káním.

Káně se ozývá typickým mňoukavým hlasem •  iStock

Káně v datech

Jako u většiny dravců jsou samice větší než samci

Váha: 0,5–1,3 kg

Výška sedícího ptáka: 50-57 cm

Rozpětí křídel: 113–128 cm

Hnízdo: na stromě v lese či na jeho okraji

Počet mláďat: 2-3

Počet hnízdících párů u nás: 11–14 tisíc

Počet jedinců v zimě: až 50 tisíc

Věk: 12–20 let

Ptáci přepsali mapu Evropy: Co se změnilo za 30 let

Ptáci přepsali mapu Evropy: Co se změnilo za 30 let

Krutý osud prvorozených lysek: Proč nechají polovinu mláďat zemřít hladem?

Krutý osud prvorozených lysek: Proč nechají polovinu mláďat zemřít hladem?

Pozorujte ptáky: Aplikace pro birdwatchery

Pozorujte ptáky: Aplikace pro birdwatchery

 

Články odjinud