V souvislosti s ohroženými druhy živočichů a rostlin mnoho z nás trpí jakousi zvláštní „barvoslepostí“. Když jsou ohrožené, musí být velice křehké a k životu potřebují co nejčistší životní prostředí, nebo ne? Ne vždycky. Asi nejnázorněji svou odolnost dokazují ohrožená zvířata, která žijí v tom asi nejznečištěnějším místě, jaké si umíme představit – v Rudém lese u Černobylské jaderné elektrárny.
Žhnoucí a umírající stromy
Rudý les je převážně borovicový porost, který těsně sousedí s Černobylskou jadernou elektrárnou. V prvních chvílích po její havárii v roce 1986 přes něj prošel radioaktivní mrak a dopadlo na něj velké množství radioaktivního prachu. Stromy radioaktivitu absorbovaly a rozzářily se červenou barvou – pravděpodobně v důsledku chemických reakcí uvnitř dřeva. Odtud jméno Rudý (také Červený) les. Při likvidaci následků katastrofy byly stromy v nejhůř zasažené části lesa pokáceny a pohřbeny do země, zvířata museli myslivci vystřílet, aby nezavlékla radioaktivitu do okolí.
Cesta radioaktivního mraku nad Evropou: Takhle zamořil i Česko! • Zdroj: Youtube
Jako v Jurském parku
Krátce po výbuchu černobylského reaktoru se Rudý les změnil v prakticky mrtvou oblast. Netrvalo však dlouho a stalo se to, co jeden z hrdinů filmu Jurský park stručně popsal slovy „život si vždycky najde cestu“. Rudý les se zazelenal, odumřelé stromy postupně nahradily nové borovice a břízy. A začala se do něj vracet zvířata, která v něm našla to, co mají už jen na málo místech Země – domov bez lidské přítomnosti. Přeživší místní obyvatelé byli po havárii evakuováni a do vnitřní uzavřené zóny lidé až na výjimky dodnes nemají přístup.
Radioaktivní útočiště
Vědecké studie, které v uzavřené zóně včetně Rudého lesa probíhají už dlouhá léta, ukazují, že příroda se s přetrvávající radioaktivitou srovnala lépe, než by kdo očekával. V místech, která měla být po tisíce let pustá, dnes – pouhých 36 let po havárii – hnízdí množství ptačích druhů. Žijí zde velcí kopytníci jako jeleni, losi, zubři nebo koně Převalského a také šelmy: vydry, lišky, rysi a vlci. Ti všichni zde našli něco jako přírodní rezervaci, ve které nejen přežívají, ale dokonce vzkvétají. Díky nepřítomnosti člověka a radioaktivitě navzdory.
Proletěli jsme dronem nad Černobylem a Pripjatí. Podívejte se • Zdroj: e15
Nejhorší havárie jaderné energetiky:
26. dubna 1986, Černobyl
26. dubna 1986 v Černobylské jaderné elektrárně v severní Ukrajině (tehdy byla Ukrajina součástí Sovětského svazu) došlo souhrou několika různých faktorů včetně chybné konstrukce k přehřátí a následně explozi reaktoru číslo 4.
kontaminace a radiaktivní spad
Výbuch kontaminoval široké okolí elektrárny a radioaktivní spad zasáhl i značnou část Evropy.
vznik uzavřené zóny
Poškozený blok elektrárny byl uzavřen do železobetonového sarkofágu a víc než sto tisíc lidí, kteří žili v okolí elektrárny, bylo trvale vysídleno ze svých domovů. V této oblasti o rozloze asi 2600 km2 vznikla takzvaná uzavřená zóna. V její vnitřní části, která leží do vzdálenosti 10 km od reaktoru, leží i Rudý les.
válka na Ukrajině
Lidé do Rudého lesa od havárie téměř nevstupovali, až letos jeho klid narušila válka na Ukrajině. Těžká technika ruské armády zvířila radioaktivní prach a vojáci si v kontaminované lesní půdě vykopali zákopy, čímž se vystavili nebezpečí ozáření.
