Utajené vymírání: Proč mizejí velryby černé

Utajené vymírání: Proč mizejí velryby černé
Sdílej
 
Srážka s lodí nebo zapletení do rybářských sítí. To jsou hlavní příčiny úbytku ohrožených velryb. Umírá jich ale víc než vědci odhadovali. Velryba černá je kriticky ohrožená vyhynutím. Vědci, kteří je řadu let systematicky sledují a znají téměř každou osobně, odhadují, že dnes zbývá posledních asi 350 jedinců.

 

Velryba černá nemá v přírodě nepřítele. Ani kosatky, které si troufnou i na obrovské plejtváky, tyto pomalé tlusté kytovce neloví. Vědci alespoň nezaznamenali jediný podobný útok. A protože doba velrybářských výprav minula a velryby se těší přísné ochraně, zdálo by se, že tento druh má vyhráno.

Kytovci na pláži: Záhada velrybích ztroskotání

Kytovci na pláži: Záhada velrybích ztroskotání

Velryba černá před vyhynutím

Ve skutečnosti je to naopak. Velryba černá je kriticky ohrožená vyhynutím. Vědci, kteří je řadu let systematicky sledují a znají téměř každou osobně (mnohé mají dokonce pojmenované), odhadují, že dnes zbývá posledních asi 350 jedinců. A tento počet se každoročně snižuje – velryby umírají po srážce s lodí nebo se zapletou do rybářských sítí. Ale kolik jich takto za rok doopravdy uhyne, vyhodnotili teprve nedávno.

Ochranáři se snaží vyprostit velrybu zamotanou do rybářské sítě •  NOAA/Photo Library

Zmizelí jedinci

Počty uhynulých velryb dosud odhadovali podle nálezů jejich mrtvých těl, které vyplavilo moře, nebo zůstaly na hladině a neklesly ke dnu. Ale už dlouho bylo zřejmé, že tato čísla jsou podhodnocená. Dokládala to pozorování poraněných velryb, které od tohoto okamžiku už nikdy nespatřili. Z dat sebraných z let 1990 až 2017 nakonec vypočítali, že počet velryb, jejichž mrtvá těla byla nalezena, tvoří pouze 36 % ze všech uhynulých.

Velryby a klima: Jak kytovci dostali cenovku

Velryby a klima: Jak kytovci dostali cenovku

Srážka s lodí

Vědci se také pokusili zjistit, z jakého důvodu velryby umírají častěji: Zda jsou pro ně nebezpečnější lodě nebo rybářské sítě. Tady ale narazili na problém – většina velryb, jejichž těla studovali, uhynula následkem střetu s lodí. Jejich zranění bývají natolik závažná, že umírají krátce po srážce. A silná vrstva jejich podkožního tuku je udrží na hladině.

Vyhublý Cottontail s kusem lana zaklesnutého v tlamě •  FWC / JOEY-ANTONELLI

Nebezpečné rybářské sítě

Rybářské sítě představují skrytější nebezpečí. Ukázalo se, že se do nich nejméně jednou zapletlo plných 83 % všech velryb! Většinou se ze sítí dokážou vyprostit, ale neobejde se to bez zranění. Tyto velryby přežívají, ale jen málokterá se zotaví. Většinou strádají a nakonec svým zraněním podlehnou. Jejich těla ale vědci téměř nikdy nenajdou, protože jsou vyhladovělé a po ztrátě podkožního tuku klesnou ke dnu.

Obři s cedníkem: Jak si velryby plní břicho

Obři s cedníkem: Jak si velryby plní břicho

Tři během února

Vážnost situace dokládají nejnovější data. Jen během letošního února uhynulo poblíž Floridy na následky srážky s lodí mládě a dva samci se zapletli do rybářských sítí. Jeden z nich, 11letý Cottontail, se navíc chytil do sítě již podruhé, poprvé se mu to stalo vloni na podzim. U obou vědci předpokládali, že svým zraněním podlehnou. A Cottontail skutečně uhynul již na konci února.

Nutná spolupráce

Ochránit velryby černé před vyhynutím nebude podle vědců snadné, protože během roku migrují na dlouhé vzdálenosti. Do severních vod se vydávají za potravou, rozmnožování probíhá na jihu při pobřeží Floridy.

Jejich ochrana tak bude vyžadovat mezinárodní úmluvy a dohody s řadou lodních a rybářských společností. Ve vybraných oblastech bude nutné lodní dopravu omezit nebo alespoň snížit plavební rychlost. Nezbytné budou i změny rybolovných technologií a využívání rybářských sítí.

Oblast výskytu velryby černé •  MAPLAB

Pomalá obnova populace velryb

Velryba černá (Eubalaena glacialis) dorůstá 16 m a váží až 70 tun. Pohybuje se rychlostí 10 km/hod., většinou v blízkosti hladiny. Typické jsou pro ni bíle zbarvené hrboly ztvrdlé kůže (tzv. kalozity) na hlavě, podle jejichž tvaru a rozmístění je vědci rozeznávají. Dospívají ve věku 9-10 let, samice pak rodí jediné až 4,5 m dlouhé mládě jednou za 3–6 let.

Při tak pomalém rozmnožovaní a v tak málopočetné populaci je znát ztráta každého jedince. A i v případě, že se podaří snížit počty uhynulých velryb, bude obnova populace trvat dlouhé roky.

Megapodrbání: Jak velryby mění kůži

Megapodrbání: Jak velryby mění kůži

Jak se váží velryba: Drony místo váhy

Jak se váží velryba: Drony místo váhy

Dokonalý stroj na smrt: Žralok je největší a nejstrašnější

Dokonalý stroj na smrt: Žralok je největší a nejstrašnější

 

Články odjinud