Na egyptských zvířecích mumiích je pozoruhodné, kolika různým savcům, ptákům i plazům patří. Snad jediným egyptským zvířetem, od kterého se nenašla žádná mumie, je holub. Naopak nejoblíbenějšími pro mumifikace byla zvířata, která byla spojena s některým z mnoha egyptských bohů.
V novém ábíčku číslo 3/2021 si můžete přečíst o mumifikacích paviánů, kteří ztělesňovali boha moudrosti Thovta. Zajímavostí je, že paviáni jako jediní z egyptských posvátných zvířat v Egyptě nikdy přirozeně nežili. Egypťané je dováželi a chovali v zajetí.
Chrámové „množírny“ zvířat
Chov posvátných zvířat byl ve starém Egyptě vůbec rozšířený. Důvod byl jednoduchý: Mumifikace zvířat k poctě bohů byla výhodný byznys. Chtěli jste vypadat dobře před svým oblíbeným bohem? Zašli jste do nejbližšího chrámu, vybrali si zvíře a zaplatili kněžím, kteří jej obětovali a nechali mumifikovat.
Poptávka po těchto službách byla tak velká, že v okolí svatostánků začaly některé druhy často obětovaných zvířat prakticky vymírat. Chrámy se ale s takovým problémem hladce vypořádaly zakládáním velkých farem, kde se zvířata odchovávala, aby měli kněží i zbožní věřící zajištěný stálý přísun obětin.
Bohužel se zdá, že po smrti se zvířatům věnovala lepší péče než za živa – víc si o tom můžete přečíst v tomto článku o virtuálním zkoumání zvířecích mumií:
Ztělesnění bohů
Některé egyptské bohy ztělesňovalo jen jedno zvíře, jiní jich mohli mít víc. V případě, že jste chtěli obětovat již zmíněnému bohu moudrosti Thovtovi, který údajně naučil Egypťany psát hieroglyfickým písmem, měli jste na výběr ze dvou odlišných zvířat.
Když se vám Thovt víc líbil jako muž s hlavou brodivého ptáka ibise posvátného, koupili jste od kněží ibise. Pokud vám byl bližší v podobě sedícího samce paviána, chtěli jste opici.
O něco jednodušší volbu – konkrétně mezi psem a šakalem – jste měli, když jste už měli na kahánku a potřebovali jste si naklonit strážce zesnulých Anupa (Anúbise), který se zobrazoval s hlavou psovité šelmy.
Uctívaný i pronásledovaný krokodýl
Krokodýlí mumií jste zase mohli uctít Sobeka, což byl poněkud krutý bůh řek, a doufat, že se vám tak vyhne útok jeho zvířecího posla. V tomto případě je zajímavé, že ve stejnou dobu byli v některých částech Egypta krokodýli uctíváni, zatímco na jiných pronásledováni.
Mumifikace se nevyhnula ani dalším plazům, jako jsou hadi. Oblíbené byly kobry, které ztělesňovaly jednu ze dvou božských ochránkyň Egypta – kobru Vadžet. Její sestrou byla Nechbet, kterou ztělesňovala samice mrchožravého supa. Další draví ptáci, sokolové, jestřábi a dokonce i poštolky, byli mumifikováni k poctě Hora – jednoho z nejstarších egyptských bohů, boha nebes.
Vzácný nález lvích mumií
Na závěr nejčastěji mumifikovaných zvířat jsme si nechali kočku, které se této „pocty“ dostávalo hned z několika příčin. Za prvé, kočky byly ceněny jako lovkyně myší, které ohrožovaly egyptské sýpky – a Egypt byl na svém obilí závislý. Za druhé, stejně jako dnes, i ve starém Egyptě mohla být kočka milovaným mazlíčkem, který si zasloužil stejný posmrtný život jako jeho páníček.
A do třetice, kočka ztělesňovala laskavou bohyni mateřství a ženské krásy Bastet, zpodobňovanou jako ženu s hlavou kočky. Laskavost této bohyně ale měla své meze – pokud se rozhněvala, změnila se z uhlazené kočky v rozlícenou ženu se lví hlavou jménem Sachmet.
Mumie lvů jsou v Egyptě velmi vzácné, ale existují – například v roce 2019 při skenování mumií z naleziště v Sakkáře vědci zjistili, že dvě patří mladým lvům.
