Pes dingo je v některých částech Austrálie považován ne za užitečného vrcholového predátora, ale za zabijáka ovcí. Škůdce, kterého je třeba hubit všemi dostupnými prostředky včetně plošného kladení masových návnad otrávených toxickým práškem známým jako 1080 (vyslovuje se jako „ten eighty“, tedy deset osmdesát, chemicky jde o fluoroacetát sodný).
Bílý prášek nemá žádnou chuť, takže se mu dingové nedokážou vyhnout. Tato praxe má dlouhou historii, v některých oblastech Austrálie se 1080 používá už od 60. let minulého století.
Delší lebka, větší pes dingo
Vliv jedovatých prostředků pro hubení škůdců (pesticidů) na změny těla vědci dobře znají, ale u bezobratlých živočichů. Dingové jsou však vůbec prvním známým případem, kdy se zdá, že pesticid ovlivnil velikost těla velkých obratlovců.
Když totiž vědci srovnávali velikost lebek dingů z oblastí s tradicí kladení otrávených návnad a těch, kde se dingové takto nezabíjejí, zjistili překvapivý rozdíl. Tam, kde se během uplynulých 80 let používal 1080, mají dingové delší lebku. Psi o 3,5 mm, feny o dokonce o 4,5 mm.
Velikost lebky se odráží v celkové tělesné velikosti zvířete. Necelý půlcentimetr délky lebky podle vědců znamená přibližně kilogramový rozdíl v hmotnosti živého dinga.
Otrávení divocí psi
Otázkou však je, proč se vůbec dingové z „otrávených oblastí“ takto zvětšují. Pravděpodobná vysvětlení jsou podle vědců hned dvě. První, že divocí psi, kteří plošné trávení přežili, mají bohatší zdroje potravy. Když se totiž populace dingů sníží, populace jejich hlavní kořisti klokanů naopak narůstá. A víc kořisti znamená, že jsou predátoři méně omezeni ve svém růstu.
Druhá možnost je, že trávení dingů zvýhodnilo ty s větším tělesným vzrůstem. Dávka potřebná na usmrcení psa je závislá na jeho hmotnosti, u menšího psa je tak pravděpodobnější, že otravě podlehne. Naopak větší pes má větší šanci, že ji přežije, rozmnoží se a svůj význačný rys – větší velikost – přenese na potomky.
Může za to člověk
Jiné rozumné vysvětlení, než že dingy zvětšil právě vliv pesticidů, podle vědců neexistuje. Nabízel by se například vliv globálních změn klimatu – jenže je známo, že stejná zvířata z teplejších krajů jsou menší než ta, která žijí v chladnějších oblastech.
Takže dingové by v oteplující se Austrálii měli mít sklon se spíš zmenšovat než zvětšovat. Další možností je, že větší velikost vzniká v důsledku křížení s domácími psy. U dingů z oblastí, v nichž se zvětšili, se však nic takového geneticky nepodařilo prokázat.
Dingové z vesmíru
Na konci 19. století byl v částech australských států Queenslandu Nového Jižního Walesu a Jižní Austrálie vztyčen drátěný plot zvaný Dingo Fence. Účelem konstrukce, která na délku měří 5600 km, bylo oddělit dingy od dobytka.
Plot stále stojí, na jedné straně dingové žijí, na druhé jen minimálně. Nepřítomnost dingů má za následek početnější populaci klokanů, která intenzivně spásá krajinu. Výsledkem je menší růst vegetace a horší kvalita půdy. Rozdíl mezi oběma stranami plotu je tak velký, že je vidět i na satelitních snímcích z vesmíru.
