Najít u silnice přejetou kočku není na venkově nic neobvyklého. Ale ty dvě, které se v okolí Dobříše našly vloni – jedna hned na začátku roku, druhá na konci listopadu, byly tak zvláštní, že k nim nálezci přivolali odborníky. Potvrdili, že nejde o obyčejnou domácí kočku, ale o vzácnou kočku divokou (Felis silvestris).
Kočka divoká se nenápadně vrací
Evropská kočka divoká je naším původním druhem. Stejně jako všechny velké šelmy byla v minulosti pronásledována a přibližně v padesátých letech minulého století vyhubena. Od roku 2011 se začíná vracet.
Možná tu žila i dříve, ale je to jedna z našich nejtajemnějších šelem – žije velice skrytě, a protože není o moc větší než obyčejná domácí kočka, snadno unikne pozornosti. Těm mourovatým se navíc podobá tak, že ji laik na první pohled rozená obtížně, případní pozorovatelé ji proto mohou považovat za toulavou kočku domácí.
Východní populace
S podrobnějším mapováním jejího výskytu u nás začali vědci teprve v posledních několika letech na základě snímků z fotopastí nalíčených na rysy, vlky či medvědy. První divoká kočka byla zaznamenána v roce 2011 na Šumavě, další se objevují na moravsko-slovenském pomezí. V loňském roce zachytily fotopasti v Javorníkách dokonce i mláďata. Další snímky dokládají výskyt této šelmy v Bílých Karpatech, v Beskydech či Hostýnských vrších.
Kočka divoká v Zoo Ostrava
Západní populace
Na opačném konci republiky se k nám dostávají kočky z Německa a Bavorského lesa, objevují se tak na Šumavě a v Českém lese, nedávno je fotopasti zachytily i v Doupovských horách. Nález divokých koček ve Středních Čechách je však pro vědce naprostým překvapením. Jejich DNA prozradila, že jde o jedince z bavorské populace. A protože nešlo o jediný nález, je pravdě- podobné, že v této oblasti skutečně žijí a nešlo jen o náhodného tuláka.
Chlupové pasti
S mapováním skrytě žijící šelmy dnes vědcům pomáhají moderní laboratorní metody. Rozpoznat divokou kočku od domácí nebo od křížence (oba druhy se plodně kříží) umožňují genetické rozbory.
Biologické vzorky, z nichž lze získat DNA, vědci odebírají zajímavou metodou – líčí na kočky tzv. chlupové pasti: dřevěný kolík napuštěný výtažkem z kozlíku lékařského. To je vůně, která je neodolatelně přitahuje, o kolík se otírají a zanechávají na něm svou srst. Poblíž umístěná fotopast zároveň ukáže, která konkrétní kočka se o kolík otírala.
Hledání pokračuje
Od roku 2020 běží na česko-slovenském pohraničí mezinárodní projekt Hledáme kočku, pozor, divokou!, financovaný z programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A SK-CZ, který bude ukončen v letošním roce. Projekt je zaměřen na karpatskou (východní) populaci, ale vědci uvítají informace i z jiných oblastí ČR.
Pátrání se může zúčastnit každý: Pokud najdete sraženou kočku, která nese některé znaky kočky divoké, nebo se vám na snímcích z fotopasti objeví podobně vypadající kočka, určitě si to nenechávejte pro sebe. Svoje pozorování můžete zanést přímo na stránky www.kockadivoka.cz nebo poslat zprávu na adresu: stopy@selmy.cz.
