Nový objev: Mosasaurus měl zuby jako vrtáky 🦷

Nový objev: Mosasaurus měl zuby jako vrtáky 🦷
Sdílej
 
Nově objevený Mosasaurus měl zuby jako vrtáky. Objevili ho vědci v Maroku. Plus první rentgen jediného atomu nebo jak odhalit osobnost psa. Ábíčkovské novinky a zajímavosti z přírody, techniky a vesmíru.

Novinky z ABC:

Mosasaurus se zuby jako vrtáky

V Maroku odhalili fosilii prehistorického mosasaura. Vodní tvor o velikosti dvou dnešních delfínů dostal jméno Stelladens mysteriosus a vědce zaujaly jeho unikátně zatočené hřebenovité zuby. Připomínaly jakousi pradávnou verzi vrtáku. Všichni další známí mosasauři měli na zubech dva hřebeny, které jim pomáhaly kořist rozřezat. S. mysteriosus měl však na každém zubu čtyři až šest těchto hřebenů. Podle výzkumníků z univerzity v britském Bathu se mohl živit malými živočichy s pevnou skořápkou, jako jsou korýši.

První rentgen jediného atomu

Revoluci v chemické analýze přináší rentgenový „snímek“ jediného atomu, který získali vědci z univerzity státu Ohio. Doposud nejmenší množství hmoty, z něhož bylo možné získat rentgenový signál, tvořilo 10 000 atomů. Kombinace dvou typů měření to ale nyní v laboratorních podmínkách změnila – výzkumníci metodu demonstrovali na rentgenech atomu železa a atomu terbia.

Získat rentgenové spektrum tak bude v budoucnu možné i z těch nejmenších materiálových vzorků. A z nich bude možné také zjistit víc o jejich složení a reakcích. Vědci u obou měřených atomů pozorovali rozdíly v jejich chování.

Rentgenové paprsky (modře) ozařují atom železa (červeně) a jeho aktivitu snímá detektor •  Longrich Et Al, Saw-wai Hla

Zatímco atom terbia, kovu vzácných zemin, byl vůči okolí spíše izolovaný a neměnil svůj chemický stav, atom železa silně interagoval se svým okolím. Podobná pozorování doposud nebyla možná a mohou mít vliv na vývoj nových léčiv, elektroniky i materiálů obecně.

Vědecky potvrzeno: Psi rozlišují rodnou a cizí řeč

Vědecky potvrzeno: Psi rozlišují rodnou a cizí řeč

Co dělá osobnost psa? 🐶

Rotvajleři jsou na hlídání, čivavy zase na mazlení – zhruba těmito psími archetypy se mnoho lidí řídí při výběru psa. Nová studie Helsinské univerzity ale ukazuje, že psí plemeno ovlivňuje osobnost hafana jenom z části. Vědci zkoumali skupinu 11 418 psů z hlediska plemen, věku i způsobu výchovy, přičemž měřili sedm osobnostních rysů od agresivity/dominantnosti po různé typy společenskosti.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Autor

Ladislav Loukota

 

Články odjinud