Plácnout se u vody na sluníčko a opalovat se, to je oblíbená prázdninová zábava mnoha lidí. I když to není příliš zdravé. Ale jsou zvířata, pro která je slunění životně důležité. Druhy s nestálou tělesnou teplotou, jako jsou plazi, svou tělesnou teplotu tímto způsobem regulují. Vstřebávají sluneční záření, a když se zahřejí na optimální teplotu a začne jim hrozit přehřátí, ukryjí se před ním.
Opalování pro zdravý krunýř ☀️
Právě tak si počínají želvy. Ty sladkovodní se v tom dokonce podobají lidem. Vylézají se slunit na ploché břehy, vyhřáté kameny nebo klády vyčnívající z vody. Natáhnou krk a nohy, aby sluníčku vystavily co největší části svého těla. A když už je toho sluníčka moc, sklouznou ze svého „lehátka“ do chladivé vody. Slunění jim nepomáhá jen udržovat optimální tělesnou teplotu, ale doplňují si tak vitamin D nutný ke stavbě kostí a vysušují si krunýř, aby jim nezarůstal řasami a plísněmi.
Noční překvapení
Když však australští vědci z melbournské university La Trobe studovali emydury říční (Emydura macquarii) žijící na březích Rossovy řeky v Queenslandu, objevili cosi nečekaného. Želvy se neslunily jen ve dne, ale vylézaly z vody i v noci. A nejraději při úplňku. Zaujímaly přitom stejnou typickou polohu jako při slunění ve dne – natáhly nohy a krk a nehybně odpočívaly. To bylo tak překvapivé, že se vědci rozhodli věnovat se tomuto jevu podrobněji a požádali o spolupráci další vědce z celého světa.
Pomoc fotopastí 📷
Na místa, kde se želvy s oblibou sluní ve dne, vědci rozmístili fotopasti, které za ně vykonaly hlavní část práce. Australskému týmu se nakonec sešlo téměř 900 tisíc záběrů, které zachycovaly 29 druhů sladkovodních želv, patřících do sedmi z 11 současných čeledí. Tedy želv vzájemně nepříbuzných a žijících na vzdálených místech – od Austrálie přes Afriku, Asii, Střední a Severní Ameriku až po Evropu. A z těch 29 druhů bylo 13 zachyceno při nočním „slunění“!
Chladivý měsíc
Vědci pak vyhodnotili místa, kde byly slunící se želvy zaznamenány, a časy, kdy a jak dlouho se slunily. Ukázalo se, že nočnímu slunění se věnují výhradně želvy z tropického a subtropického pásma, což napovídá, že v tom hraje roli teplota. Přesný důvod zatím neznají, ale domnívají se, že želvy se v tomto případě spíš chladí. Sluncem vyhřátá voda si totiž dlouho do noci udržuje vysokou teplotu, mnohem vyšší, než želvám vyhovuje. A tak se pod chladnými měsíčními paprsky zbavují přebytečného tepla.
Finta pro přežití
Tuto domněnku potvrzuje i srovnání délky denního a nočního slunění. Zatímco v létě se želvy sluní mnohem déle v noci, v zimním období převažuje denní slunění. Podle vědců je pravděpodobné, že noční „slunění“ sladkovodních želv je ve světě mnohem rozšířenější, jen to dosud nikdo nezdokumentoval. Je to podle nich také naděje pro želvy, z nichž většina je ohrožena vyhynutím a které kromě ztráty životního prostředí nebo nelegálního lovu ohrožuje i globální oteplování. A jak se zdá – právě s tím si želvy dovedou poradit.
