Pliosauři byli jedněmi z největších dravých živočichů všech dob. Největší z nich dosahovali délky až kolem 15 metrů a odhadované hmotnosti mezi 20 a 30 tunami. Jejich zubaté tlamy dlouhé bezmála tři metry dokládají, že se jednalo o úspěšné vrcholové predátory žijící v období nejpozdnějšího triasu až počátku pozdní křídy (před 201 až 89 miliony let) ve většině tehdejších moří a oceánů.
Zkamenělé pozůstatky pliosaurů objevili vědci na území Severní i Jižní Ameriky, Evropy, Afriky, Asie i Austrálie. Čeleď Pliosauridae, kam patří nejznámější druhy, formálně stanovil britský paleontolog Harry Govier Seeley v roce 1874.
Problematický ještěr z Lotrinska
Fosilie nového zástupce této skupiny byly objeveny náhodou v průběhu opravy komunikace mezi obcemi Montois-la-Montagne a Sainte-Marie-aux-Chênes na severovýchodě Francie. Jedná se o území bývalého regionu Lotrinsko (francouzsky Lorraine), což také dalo jurskému dravci jeho rodové jméno – Lorrainosaurus, tedy ještěr z Lotrinska.
Celé vědecké jméno zní Lorrainosaurus keileni, není ale prvním, které bylo fosiliím z Lotrinska přisouzeno – už dříve byl totiž tento druhohorní predátor řazen do jiného rodu Simolestes. Tam totiž původně lorrainosaura zařadil belgický paleontolog Pascal Godefroit v roce 1994.
Jurský pilosaurus
Typový exemplář tohoto pliosaurida nese sbírkové označení MNHNL BU159 a v současnosti se nachází ve sbírkách Národního muzea přírodní historie v Lucemburku. Exemplář má podobu nekompletní kostry sestávající z téměř úplně dochované spodní čelisti, kosti lopatkového pletence, zubu a fragmentů horní čelisti a jedné přední končetiny.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
