Do stařičkého dalekohledu petřínské hvězdárny jsem poprvé koukal snad už ve školce, což může být nějakých čtyřicet let. To samé by ale mohl říct můj táta, a dokonce i můj děda. Zmiňovaný dalekohled, Zeissův dvojitý astrograf König tady totiž stojí už přes devadesát let, od samého uvedení hvězdárny do provozu. Přístroj je ale ještě o generaci starší. Byl vyroben v roce 1907, a když ho o dvě desetiletí později Čechoslováci kupovali z jedné vídeňské soukromé observatoře, skládali se na něj podobně jako na Národní divadlo. Významnou částkou tehdy přispěl i prezident Masaryk.
Hvězdárna s nádechem historie
Po té to stránce se za ta léta v hlavní kopuli Štefánikovy hvězdárny moc nezměnilo. Dalekohled stále skvěle funguje. Přes den jím návštěvníci pozorují Slunce, v noci hvězdy a planety. Ředitel Hvězdárny Tomáš Prosecký k tomu ale doplňuje, že starý König se brzy dočká generálního servisu. Kromě tohoto pradědečka mezi dalekohledy je hvězdárna vybavena ještě dalšími dvěma kopulemi a pozorovacím domečkem s modernějšími a výkonnějšími dalekohledy.
Planetum
Štefánikova hvězdárna aktuálně prochází velkou rekonstrukcí, přesto plně funguje pro veřejnost. A to je také její základní poslání. Nejde totiž o vědecké, ale o vzdělávací pracoviště. Společně s malou hvězdárnou v pražských Ďáblicích patří pod pražské Planetárium. Tato tři pracoviště v loňském roce vytvořila společnou platformu pojmenovanou Planetum. Symbolizuje svěží vítr ve výuce astronomie a bohatou škálou vzdělávacích programů pro všechny věkové kategorie od dětí z mateřských škol, přes základní a střední školy až po dospěláky.
Jak do vesmíru
Vraťme se ale do hlavní kopule hvězdárny. Přestože je obloha zatažená téměř souvislou vrstvou oblačnosti, hodinový stroj letitého dalekohledu neúnavně sleduje místo na nebi, kde se za oblaky skrývá Slunce. Dalekohledem se Slunce nedá pozorovat na přímo. Čočka dalekohledu by vám vypálila sítnici a trvale byste oslepli. Přesto se dá Slunce dalekohledem sledovat pohodlně, bezpečně a velmi efektivně, a to projekcí pozorovaného světla na papír.
Slunce je v klidu
Máme štěstí! I na nás Slunce mezi vrstvami mraků na chvíli vykouklo. Na papíře se objevuje čistý koláč světla, přes který přecházejí cáry oblaků. Nic zajímavého tam ale nevidíme. Tomáš Prosecký nám vysvětluje, že Slunce je nyní prakticky beze skvrn, protože jsme právě v období nízké sluneční aktivity. Ta se mění v jedenáctiletých cyklech. Pracovníci hvězdárny na projekční papír sluneční skvrny zakreslují a své záznamy sdílejí s dalšími hvězdárnami u nás i zahraničí.
Největší šutr
Pozorování Slunce zdaleka není to jediné, co na Štefánikově hvězdárně návštěvníci přes den uvidí. Necháme-li stranou připravené programy, je tu také bohatá sbírka meteoritů, včetně tunového meteoritu Muonionalusta pocházejícího ze Švédska, který je momentálně největším meteoritem vystaveným na našem území. Vedle sbírky meteoritů je tu také interaktivní nauční expozice, zaměřená samozřejmě na astronomii a fyziku. Zájemci z řad veřejnosti si zde (a v planetáriu) mohou udělat dvouletý kurz pozorování hvězd, děti sem mohou docházet do astronomického kroužku.
Proč Štefánik?
Milan Rastislav Štefánik byl generálem francouzské armády, vojenským pilotem, organizátorem československých legií a prvním československým ministrem vojenství. Významně se zasloužil o vznik Československa. 4. května 1919 zahynul při pádu letounu, který sám pilotoval. Tento rodilý Slovák byl také velkým světoběžníkem, dobrodruhem, ale hlavně astronomem. Proto po něm také petřínská hvězdárna nese jméno.
