Evropská kosmická agentura (ESA) má novou raketu Vega-C. I když to jsou příliš silná slova, raketa totiž není tak úplně nová. Vychází z rakety Vega, která za posledních deset let odstartovala 20krát.
Nová verze rakety má výšku 35 metrů (je asi o 5 metrů vyšší), má nový první stupeň a vylepšený druhý. Na vývoji rakety se podílelo 13 evropských států, a to včetně České republiky. Brněnská firma SAB Aerospace ve spolupráci s klatovskou ATC Space postavily dispenser SSMS, ze kterého se vypouští malé družice. Na raketě je proto i česká vlajka.
Vesmíárná raketa na pevné palivo
Do většiny raket se před startem napouští kapalné palivo. Obvykle jde o kapalný kyslík v kombinaci s petrolejem nebo vodíkem. Druhou možností je pevné palivo, kterým se raketa naplní už týdny před plánovaným startem.
Pevné palivo se používá spíše pro přídavné rakety (tzv. boostery), které pracují v první fázi letu a pomáhají větší raketě se odlepit od Země. Vega-C je menší raketa, žádné přídavné boostery nemá, ale trochu netradičně ji pohání pevné palivo. Kapalné palivo pohání jen poslední horní stupeň, který má schopnost opakovaných zážehů, aby mohl družice umístit na různé dráhy.
Univerzální Vega-C
Vega-C má na startu hmotnost asi 210 tun a na oběžnou dráhu dokáže dopravit asi 2,2 tuny. Může jít o menší či větší družice, které jsou v první fázi letu pod aerodynamickým krytem o průměru 3,3 a délce 9 metrů. Kryt je vyroben z uhlíkových vláken a polymeru a „vytvrzen“ v průmyslové peci. Ve vesmíru je sice vakuum, ale než se tam raketa dostane, proletí poměrně rychle atmosférou a bez krytu by se družice obrovským odporem vzduchu poškodily.
Vega-C může vynést velkou družici, dvě střední, velkou a několik menších nebo třeba i desítky malých družic. Ale to není vše. Na vrcholu rakety může být stupeň VEnUS pro vynášení nákladu mimo oběžnou dráhu Země. Nejen k Venuši, jak by napovídal název, ale třeba také k jiné planetě nebo Měsíci. Ve vývoji je také nepilotované letadlo Space Rider, které se dokáže dostat do vesmíru i zpět na Zemi a přistát pomoci padáku.
Družice CERNu
Poprvé odstartovala Vega-C do vesmíru z evropského kosmodromu Kourou v Jižní Americe 13. července 2022. Pod aerodynamickým krytem bylo sedm menších družic. Mimo jiné CELESTA (CERN Latchup Experiment STudent sAtellite). Jde o družici ve tvaru krychle o hraně 10 cm z dílny CERNu, který u Ženevy provozuje slavný urychlovač částic.
CELESTA zamířila do středu vnitřního Van Allenova radiačního pásu Země. Jedná se o oblasti, ve kterých jsou magnetickým polem Země zachycovány částice slunečního větru. Pobyt v těchto pásech je nebezpečný pro člověka i přístroje. CELESTA se snaží měřit účinky záření na elektroniku. Na palubě má detektor záření dříve testovaný v extrémním prostředí urychlovače částic.
Více o vesmíru a jeho hranicích najdete tady:
