Pokud se chceme dostat do vesmíru, musíme překonat zemskou gravitaci a to vyžaduje spoustu drahé energie. Kosmické agentury a firmy se proto snaží lety zlevnit s využitím nových technologií a také opakovaným používáním alespoň některých částí raket. Proslavená je v tomto ohledu SpaceX. Americká firma Rocket Lab jí nyní šlape na paty – a dělá to trochu jinak.
Start Electronu z Nového Zélandu
Firma byla založena už v roce 2006. V roce 2017 její raketa Electron poprvé odstartovala z malé základny na Novém Zélandu. V základu je Electron normální vesmírná raketa, která se skládá ze dvou stupňů. Oba pohání motor Rutherford. První stupeň má devět motorů. Po jeho odpojení převezme práci druhý stupeň. Ten je osazen jedním motorem Rutherford upraveným pro provoz ve vakuu. Jako palivo se používá směs petroleje RP-1 a kapalného kyslíku, což je stejná směs, jakou najdete v nádržích Falcon 9 od SpaceX.
Falcon 9: Přistání prvního stupně • Zdroj: VTM.cz
Raketa na baterky
Pod kapotou je Electron plný technických vychytávek. Raketa je vyrobena z lehčích uhlíkových kompozitů a samotné motory Rutherford jsou kvůli urychlení a zlevnění výroby z velké části vytištěny na 3D tiskárně. Kompletace jednoho motoru tak trvá jen asi den. Electron je ale především jedinou vesmírnou raketou, kterou pohání motory s elektrickými čerpadly. Zdrojem energie jsou baterie, takže přezdívka „raketa na baterky“ není nadsázka.
Pokus o záchranu
Electron zatím startoval 26krát, jen vloni to bylo šest startů. Rocket Lab chce počet startů navýšit a jejich cenu naopak snížit. Cílem je, aby byl první stupeň rakety opakovaně použitelný. Firma SpaceX už to umí. Falcon 9 po splnění úkolu přistává na plošině na moři nebo na pevnině s využitím motorů, což znamená, že potřebuje palivo po přistání a kvůli tomu je těší.
Rocket Lab chce využít toho, že Electron je mnohem menší a lehčí raketa. Místo motorového přistání využívá padák. Přistát v moři plném slané vody ale není pro techniku ideální a samotná rychlost dopadu také není nejmenší. Firma proto chce první stupeň před dopadem zachytit lanem z vrtulníku Sikorsky S-92. První pokus proběhl v květnu, ale pilot vrtulníku zjistil odlišné charakteristiky zatížení, než jaké měl dříve při testování, a tak první stupeň raději odhodil.
Sonda Capstone na orbit
Electron má na výšku 18 metrů, takže je asi čtyřikrát menší než Falcon 9 od SpaceX. Na oběžnou dráhu vynáší náklad o hmotnosti až 225 kilogramů. Už brzy ale ponese i sondu, a to hodně speciální. CAPSTONE je CubeSat, tedy družice nebo sonda složená z krychlí o hraně 10 cm. Tahle konkrétní se skládá z 12 krychlí, takže je poměrně malá ale s velkým úkolem – po svém startu poletí tři kalendářní měsíce k Měsíci.
Mapování pro Gateway
Sonda CAPSTONE nebude kolem Měsíce obíhat po obyčejné dráze, ale jako první v historii po tak zvané cislunární dráze, tedy v prostoru vzdáleném 3 až 70 tisíc kilometrů od Měsíce. Jeden oběh ji zabere týden.
Sonda otestuje stabilitu dráhy pro budoucí vesmírné stanici Gateway, ve které se budou lidé učit žít mimo oběžnou dráhu Země a létat na povrch Měsíce. Stavba stanice by měla začít startem dvou prvních modulů na konci roku 2024. CAPSTONE bude pro určení své pozice spolupracovat na dálku se sondou LRO, která obíhá od roku 2009 nízko nad Měsícem.
