Družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) mapovala celou oblohu v infračerveném záření. Do vesmíru odstartovala v prosinci 2009. V lednu 2010 se pustila do práce a v červenci měla zmapovanou celou oblohu.
Infračervené záření vyzařují všechny objekty, které mají „nějakou teplotu“, takže pokud chtějí vědci zkoumat vesmír v tomto pro člověka neviditelném záření, musí se zbavit všeho, co by mohlo pozorování rušit.
Jinými slovy se musí pracovat při extrémně nízkých teplotách okolo –230 °C a méně. Většinou se využívá chladu samotného vesmíru, ale pro některé části infračerveného záření je potřeba i aktivní chlazení. WISE využívala pevný vodík, ale ten v říjnu 2010 došel.
Družice NEOWISE
Mise poté pokračovala ještě tři měsíce, kdy družice pozorovala už jen v té části infračerveného záření, které aktivní chlazení nepotřebuje. Na začátku roku 2011 byla mise ukončena a sonda byla uvedena do hibernace. NASA se následně rozhodla provoz družice obnovit, a tak začala naplno mise NEOWISE.
Zkratka NEO může znamenat „nový“ ale v tomto případě jde o Near-Earth Object neboli objekt v blízkosti Země. Jedná se o komety a především planetky, které se přibližují k Zemi.
NEOWISE našla 367 podobných objektů a z toho 64, které mohou být potenciálně nebezpečné pro Zemi, protože se přibližují k naší planetě nebo protínají její dráhu. Objevila také téměř 30 komet. Nejslavnější byla C/2020 F3 (NEOWISE), která byla roku 2020 dokonce vidět pouhým okem.
Nejbližší hnědí trpaslíci
Infračervené záření je pro hledání planetek ideální. Tato tělesa neodrážejí příliš mnoho slunečního záření, ale v oblasti infračerveného záření jsou jasnější. Platí to obecně pro chladné objekty. WISE tak kromě planetek objevovala také vzdálené hnědé trpaslíky, což jsou objekty na pomezí planet a hvězd.
Krátce po začátku své mise objevila hnědé trpaslíky Luhman 16. Dvojice hnědých trpaslíků obíhá okolo sebe a nachází se jen 6,5 světelných let od nás. Po Alfě Centauri a Barnardově hvězdě je to třetí nejbližší systém od Slunce. O jeden světelný rok dál najdeme hnědého trpaslíka WISE 0855−0714. Jeho teplota je jen 12 °C a je tak jedním z nejchladnějších mezihvězdných objektů.
Vzdálený vesmír
WISE zaznamenala řadu objevů také v hlubokém vesmíru. Objevila nejzářivější známou galaxii WISE J224607.57-052635.0, která se nachází ve vzdálenosti 12,5 miliardy světelných let. WISE také objevila disky okolo mladých hvězd nebo naopak u bílých trpaslíků, což jsou pozůstatky po hvězdách podobných Slunci.
Zatímco v prvním případě z disku planety vznikají, u bílého trpaslíka jde o trosky bývalých planet a planetek. A WISE také hledala, ale nenašla planetu Devět daleko za dráhou Pluta, na jejíž existenci ukazují dráhy vzdálených planetek. Možná neexistuje, možná ji jen WISE nedokázala najít.
Družice shořela v atmosféře
Na přelomu loňského července a srpna NASA družici vypnula a mise NEOWISE skončila. Od startu se dráha družice kvůli tření o zbytky atmosféry postupně snižuje. Na palubě nemá žádné motory, které by dráhu zvýšily. Konec konců se nepočítalo s tím, že bude WISE pracovat tak dlouho. 1. listopadu 2024 družice vstoupila do atmosféry, kde shořela.
Kdo teď bude hlídat bezpečí Země?
Nový dalekohled NEO Surveyor
Ukončení mise WISE neznamená konec hlídání vesmírného prostoru kolem Země. NASA v současnosti připravuje nový vesmírný dalekohled, který se zaměří výhradně na hledání nebezpečných planetek. NEO Surveyor má odstartovat v roce 2027. Ještě citlivější dalekohled uvidí i planetky přilétající ze směru od Slunce, které se špatně hledají.
Sledujte asteroidy!
Sondy a dalekohledy nalézají asteroidy a planetky ve Sluneční soustavě prakticky neustále. Americká NASA podle dat vytvořila interaktivní mapu, která ukazuje pohyb všech nalezených objektů nad našimi hlavami v reálném čase. Stojí to za to! Simulaci najdete tady.
