Titanic je nejslavnější vrak lodi na světě. Vysoce moderní anglické plavidlo vyrazilo poprvé a naposledy přes oceán ve středu 10. dubna 1912. Jen o čtyři dny později šlo ke dnu v chladných vodách severního Atlantiku, asi 600 kilometrů od pobřeží Newfoundlandu.
Mohla za to nešťastná srážka s ledovcem za okolností, které byly stejně tragické jako bizarní a dodnes jsou opředené tajemstvím. Titanic je uvězněný v hlubinách už přes 113 let. Stále ale zůstává zdrojem dalších inovací. Jednou z nejnovějších je virtuální dvojče parníku v životní velikosti.
Digitální vzkříšení Titaniku: První 3D model vraku
„Zkoumal jsem vraky lodí po celém světě, ale nikdy jsem neviděl nic tak ohromujícího jako digitální vzkříšení Titaniku od National Geographic. Dva podvodní roboti a 715 tisíc digitálních záběrů odhalují velkolepou podívanou,“ píše mořský archeolog Sean Kingsley pro The Hollywood Reporter.
Kingsley má doktorát z prestižní Univerzity v Oxfordu a potápěl se ke stovkám až tisícům let starým lodním vrakům od pobřeží Anglie až k břehům Libanonu. Proto si dobře uvědomuje, že dostat se k troskám Titaniku není snadné.
Zkoumání vraku: Roboti místo ponorky Titan
Rozlomený vrak „nepotopitelné lodi“ se zabořil do mořského dna skoro čtyři kilometry pod hladinou. Ponořit se k němu zabere dvě a půl hodiny. Je to nebezpečné. V roce 2023 došlo k nehodě ponorky Titan a zahynulo pět lidí.
Tvůrci dokumentárního filmu Titanic: Digitální vzkříšení raději využili dvojici dálkově ovládaných robotů řízených z paluby výzkumného plavidla Freja. Jejich kamery snímaly trosky i okolí 24 hodin denně, tři týdny v kuse. Pořídili úctyhodných 16 terabajtů záběrů. Zpracovat tak velké množství dat zabralo další dva roky.
3D sken Titaniku: Nový standard v hlubokomořském výzkumu
Na centimetry přesná digitální replika Titaniku vznikla díky nejmodernějším technologiím hlubokomořského mapování. Záběry byly pořízeny s fotografickým bleskem o síle půl milionu lumenů. Obletěly svět (článek o tom najdete v ABC 14/2023), ale film přidává další rozměr.
Zřejmě největší projekt podvodního skenování v dějinách označila námořní archeoložka Bridget Buxtonová za „nový zlatý standard“ ve výzkumu. Námořní expert Parks Stephenson, který zkoumá Titanic celý profesní život a zúčastnil se několika expedic k vraku lodi, je přesvědčený, že sledujeme budoucnost geologického průzkumu oceánů.
Nevídaná perspektiva trojrozměrného modelu vraku
Parks Stephenson, metaluržka Jennifer Hooperová, která věnovala léta zkoumání úlomků z trupu Titaniku pod mikroskopem, a zkušený námořní kapitán Chris Hearn stojí v obřím filmovém studiu. Na gigantických LED panelech se objevuje dvojče vraku Titaniku v životní velikosti.
Digitální model může rotovat do stran, takže se experti dostanou i pod něj na takřka nepřístupná a riziková místa. Detailní sken přináší úplně nový pohled na potopený parník a nabízí dosud nevídanou perspektivu. Vyšetřování začíná.
Lepší výhled na vrak než z ponorky přímo u skutečného Titaniku
„Byl jsem přímo tam na skutečném místě v ponorce, ale průzorem je vidět jenom něco málo. Je to strašně obrovské,“ žasne Stephenson. Během posledních čtyřiceti let se k vraku ponořilo mnoho různých expedic. Jenže na mořském dně panuje hluboká neproniknutelná tma. Není možné vidět celou loď najednou. Je to, jako byste si na ni posvítili baterkou.
„Z ponorky můžete vidět možná pár metrů před sebou. Ale digitální dvojče ukazuje kompletní místo ztroskotání. Teď mám lepší výhled na Titanic, než jsem měl kdykoliv předtím přímo u Titaniku.“
Závod s časem: Vrak požírají bakterie
Projekt digitálního mapování nevznikl jako pouhá atrakce. Titanic se rozpadá. Bitva o jeho vrak zuří na více frontách. Přesvědčení o nedotknutelnosti památníku, který je zároveň podmořským hřbitovem pro 1500 zesnulých pasažérů, naráží na tvrdou realitu. Na místě leží nedocenitelné archeologické poklady.
Trosky potopeného parníku jsou navíc hustě pokryté rzí, z níž vyrůstají až devítimetrové „krápníky“. Analýza DNA prokázala ekosystém 29 kmenů různých bakterií. Za jeden den požírají 180 kilogramů železa. Během příštích desetiletí může nejslavnější vrak světa zmizet. Jeho vzkříšení je závod s nelítostným časem.
Nové důkazy, ale záhada Titaniku trvá
Vzpomínky očitých svědků na to, co se dělo, když se Titanic potápěl, si často protiřečí. Experti jsou tváří v tvář digitálnímu dvojčeti vraku schopni prověřit rozdílné výpovědi i získat nové důkazy. Podle jejich závěrů se parník v posledních okamžicích na hladině nerozlomil čistě na dvě poloviny. Plavidlo nevydrželo nápor protichůdných fyzikálních sil, jeho prostředek explodoval a 20 % lodi dnes leží v troskách roztroušených do širokého okolí vraku.
Někdy jde jen o další, i když dobře podložené teorie. Odpověď na to, jak moc byl Titaniku osudný ledovec, je skrytá pod nánosy mořského dna. Mezinárodní dohody navíc zakazují vstupovat do nitra vraku. Záhada trvá. Ale moderní špičkové technologie na ni vrhají zase o něco jasnější světlo. Doslova.
Výstava Titanic Praha 2025 - 2026
Osobní věci cestujících i původní artefakty z Olympiku
Výstava Titanic: The Artifact Exhibition cestuje po světových metropolích a přibližuje návštěvníkům autentické prostory legendárního parníku.
Pozoruhodná procházka vede detailně zrekonstruovanými lodními kajutami a salonky, francouzskou kavárnou, částí strojovny nebo kolem telegrafu a bezpečnostních dveří.
Cestou narazíte také na exponáty vyzdvižené z mořského dna, osobní předměty cestujících z Titaniku i originální artefakty z Olympiku, který byl jeho sesterskou lodí. Můžete se dotknout ledovce a zúčastnit Dobrodružné cesty za pokladem oceánu.
KDY: od 21. listopadu 2025, do 30. června 2026
KDE: PVA Expo Praha
