Jak starý musí člověk být, aby z něj byl úspěšný archeolog? Zase tak moc ne. Dokazuje to třináctiletý německý školák Luca Malaschnitschenko, který společně se starším hledačem pokladů René Schönem prozkoumával s pomocí detektoru kovů pole poblíž vesnice Shaprode na ostrově Rujána. Najednou narazil na stříbrnou minci. Oba nadšenci se rozhodli, že o svém nálezu informují místní archeology.
Poklad i mjölnir
Profesionálové začali okamžitě pole za vesnicí zkoumat svými přístroji a sami nevěřili, co všechno hlína ukrývala. Objevili více než 600 mincí, brože, prsteny, náhrdelníky, perly i přívěsek ve tvaru Thorova kladiva mjölniru. Nejstarší objevená mince je dirham z roku 714. Vyražen byl v Damašku, který tehdy představoval jedno z nejvýznamnějších měst arabského světa. Nejnovější je britská pence z roku 983. Zhruba stovka mincí pak pochází z let vlády dánského krále Haralda I. Modrozuba.
Ztracené cennosti
Odborníci věří, že právě na sklonku Modrozubovy vlády byl poklad zakopán pod zem. A velice pravděpodobně patřil i samotnému králi. Kroniky totiž uvádějí, že Harald prohrál ve válce se svým synem Svenem Vidlím vousem a musel utéci do spojeneckého Pomořanska, do kterého spadá i Rujána. Poklad vezl s sebou a pravděpodobně se ho musel po cestě vzdát. Zda si potřeboval ulehčit a poklad zakopal s úmyslem vrátit se k němu později, nebo jej ztratil při loupežném přepadení, už se bohužel nedozvíme.
Harald, král dánský a norský
Harald I. Modrozub patří k nejznámějším severským panovníkům. Narodil se roku 911 v Dánsku jako syn krále Gorma Starého. Po něm i zdědil trůn. To vám možná přijde normální, ale mezi Vikingy to obvyklé nebylo. Naopak tradicí zde bylo, že po smrti krále se o status nejmocnějšího muže země vedla válka. Harald I. proslul tím, že spojil Dánsko a Norsko do jednoho mocného vikinského státu. V Norsku panoval jeho synovec Harald II. Šedoplášť a Modrozubovi se nelíbilo, že jeho mladší příbuzný získává stále větší moc. Vylákal ho proto na návštěvu do Dánska, kde ho ve fjordu u města Hals nechal zavraždit.
Viking i křesťan
Modrozub byl vůbec důmyslný intrikán. V severských učebnicích se o něm píše zejména proto, že přivedl na sever Evropy křesťanství. Byl také prvním dánským králem, který se nechal pokřtít. Historici ovšem hovoří o tom, že tak učinil nikoli kvůli víře, ale opět kvůli moci. V době jeho vlády totiž na jih od Dánska rostla na síle Svatá říše římská, která spojovala německé a italské země. Ta si uvědomovala svou sílu a ráda využívala šíření křesťanství jako záminku k tomu, aby ovládala slabší země na své periferii. Modrozub si toho také byl vědom a raději se nechal pokřtít, než aby riskoval tažení německých rytířů do své země.
Rodinná zrada
Brzy se ale ukázalo, že přijetí nové víry jako ochrana před napadením stačit nebude. Nejprve jeho vojska porazil švédský princ Styrbjörn Silný, kterému byl Modrozub nucen jako výkupné darovat svou dceru Tyru. Poté na něj zaútočili Němci a připravili ho o nadvládu nad Norskem. Harald se pokoušel znovu uchopit moc, avšak na trůn už si dělal zálusk jeho syn Sven Vidlí vous. Podařilo se mu získat vojska na svou stranu a nadobro vyhnat Haralda z Dánska. Modrozub utekl do pomořanské pevnosti Jomsborg blízko místa, kde archeologové našli jeho poklad. Tady pak intrikánský král roku 985 podlehl zranění z boje a zemřel.
Jak vznikl Bluetooth?
Napadlo vás, že jméno vikinského krále v angličtině zní stejně jako technologie pro bezdrátový přenos dat Bluetooth? Není to žádná náhoda. Technologie se zrodila v roce 1997 na popud švédské společnosti Ericsson, která patřila k nejvýznamnějším výrobcům mobilů. Jméno podle Haralda I. Modrozuba zvolila jako odkaz na dobu, kdy spojil severské národy. Stejně tak chtěli tvůrci protokolu Bluetooth propojit mobily a počítače. Na vikinskou kulturu odkazuje i logo Bluetooth. Jde o složeninu dvou run – hagalaz a berkana, které v runovém písmu tvoří iniciály Haralda Modrozuba.
