Vše začíná v západní Africe, odkud do světa putuje většina kakaových bobů – až 70%. Vypěstovat je, ale vůbec není jen tak. "Trvá sedm let, než zasazený kakaovník urodí první plody," popisuje praxi pěstitel z Pobřeží slonoviny, Ousmane Traore.
Pomerančový džus a kakao
Kakaový plod vypadá jako ragbyový míč a po utržení se rozbije klacky nebo rozsekne mačetou. Odstraní se z něj světle zbarvené kakaové boby, obalené bílou dužinou – tyto boby zatím sladkou čokoládu moc nepřipomínají. Chutnají spíš jako pomerančový džus.
"Vydlabané boby i s dužinou naházíme na hromadu na rozložené banánové listy, zakryjeme dalšími listy a necháme šest dní kvasit," popisuje Traore. Každé dva dny se boby musí promíchat. Zkvašené se nakonec rozloží na rošty a nechají se sušit na slunci dva týdny. Právě během tohoto procesu boby získají čokoládovou chuť, která je intenzivní a lehce nahořklá.
Čokoláda a děti v Africe
Poté se kakaové boby rozletí po celém světě, kde z nich lidé připravují čokolády a všelijaké laskominy. "V Africe ale děti čokoládu moc neznají, kakao je spíše na vývoz. Čokoláda se dá sehnat jen ve větších městech," vypráví Ousmane Traore. Jím vypěstované kakaové boby se k nám dostávají pod značkou Fairtrade. To znamená, že za svoji práci dostane férově zaplaceno a k tomu navíc příspěvek pro zlepšení života místní komunity (například na stavbu školy). Traore se zase zaručí, že u něj nebudou pracovat děti, a že se bude šetrně chovat k přírodě.
Čokoláda stará 4 tisíce let
Z kakaových bobů dělali čokoládu už Aztékové a Mayové na území dnešního Mexika a Střední Ameriky. Na tamních nalezištích se našly téměř 4 tisíce let staré keramické nádoby se stopami čokoládového nápoje. Kakaové plody byly tak cenné, že je lidé dokonce používali jako platidlo. Mnozí čokoládoví fajnšmekři si tu nápoje z pražených bobů dochucovali vanilkou, medem, hřebíčkem, ale i pepřem. Do Evropy přivezli kakaové plody španělští dobyvatelé v 16. století spolu s tunami ukořistěného zlata. A čokoláda si rychle podmanila lidi i na naší straně Atlantiku.
Čokoládové rekordy
První čokoládová tabulka spatřila světlo světa v roce 1847. Vyrobili ji v továrně velkovýrobce Josepha Storrse Frye v anglickém Bristolu. Tou největší se zase v roce 2011 pochlubila společnost Thorntons, když slavila 100 let založení firmy – tabulka vážila 5 792,5 kilo. Lidé s čokoládou dělají různé kousky: v Guinnessových světových rekordechnajdete 225 rekordů souvisejících s touto pochoutkou - od nejvyšší čokoládové fontány, po nejrychleji vypitý hrnek kakaa.
Čokoláda pro bohy
Čokoláda umí zamotat hlavu i vědcům, kteří vyzdvihují její příznivé účinky. Kakaový plod obsahuje hořčík, železo, měď, zinek i antioxidanty a má kladný vliv na lidskou mysl. Ostatně slávu kakaa nese už samotný název kakaovníku. Švédský botanik Carl Linnaeus v roce 1753 strom pojmenoval Theobroma Cacao, což v řečtině znamená "pokrm bohů".
