První lovci lvů: Jak nás neandrtálci předběhli a přepsali historii pravěku

První lovci lvů: Jak nás neandrtálci předběhli a přepsali historii pravěku
Sdílej
 
Prvními lidmi, kteří cíleně lovili vrcholové predátory, nebyli moderní lidé. Dávno před nimi hubili jeskynní lvy neandrtálci. Vědci odhalili, jak nás předběhli a přepsali historii pravěku.

Jeskynní lev nebyl o nic méně nebezpečný než současní afričtí lvi. Vcelku logicky jsme se proto domnívali, že jeho vztahy s lidmi byly v pravěkých ekosystémech jasně dané: Lev byl predátor, člověk jeho kořist.

Nálezy z Německa ale ukazují, že situace zdaleka nebyla tak jednoznačná. A že vůbec prvními lovci jeskynních lvů nebyli moderní lidé našeho vlastního druh Homo sapiens, ale neandrtálci. Motiv lovu byl podobný jako u dnešních trofejních lovců – lví kožešina. 

Lev stažený z kůže

V roce 2019 odhalily vykopávky v Jeskyni jednorožce (Einhornhöhle) v německém spolkovém státě Dolní Sasko množství zvířecích kostí z doby ledové. Asi 30 metrů od zhrouceného vstupu do jeskyně přitom bylo ve vrstvě staré víc než 200 tisíc let nalezeno i několik kostí lva jeskynního (Panthera spelaea). Jednou z nich je i poslední článek prstu, který nese zářez způsobený kamennou čepelí – doklad toho, že lva někdo stáhl z kůže. 

Oblečený ve lví kůži

Tím někým musel být neandrtálec (Homo neanderthalensis), jehož druh se v Evropě vyvinul asi před 300 tisíci lety. Moderní lidé, kteří pocházeli z Afriky, totiž na náš kontinent přišli až před přibližně 40 tisíci lety. Na tom, že se neandrtálec zřejmě zatoužil obléci do příjemně jemné a teplé lví kožešiny, není nic nepochopitelného. Jiná otázka však byla, jestli prostě našel a stáhnul lví zdechlinu, nebo původního majitele kožešiny vlastnoručně ulovil. 

Tento portrét neandrtálce vygenerovala umělá inteligence •  Profimedia.cz

První důkaz o lovu

Využití lví zdechliny vyloučit nelze, ale pravděpodobná je i druhá možnost. V letošním roce totiž vědci zveřejnili první přímý důkaz o tom, že neandrtálec zabil jeskynního lva. Oním důkazem je 48 tisíc let staré a neobvykle poškozené lví žebro, které pochází z bavorského Siegsdorfu. Vědci z Univerzity v Tubingenu, kteří nález analyzovali, určili jako příčinu poškození bodnutí dřevěným oštěpem. Podle nich se liší od stop, které zanechávají zvířecí zuby, a naopak obsahuje praskliny typické pro použití lovecké zbraně. 

Před asi 30 tisíci lety vytvořili moderní lidé malby lvů ve francouzské jeskyni Chauvet •  Profimedia.cz

Smrtelné bodnutí

Lva podle vědců pravděpodobně zabilo bodnutí oštěpem do břicha. Ve chvíli, kdy ke smrtelnému zásahu došlo, už ležel na zádech. Další zářezy na jeho kostech pak naznačují, že i tohoto lva lidé stáhli z kůže, navíc zkonzumovali jeho maso. Jeskynní lev byl vrcholovým predátorem a patrně nejnebezpečnějším zvířetem pravěké Evropy. Ten, kterého neandrtálci ulovili, samozřejmě mohl být starý či zraněný. I tak ale jeho skolení muselo vyžadovat obrovskou dávku odvahy. 

Lev jeskynní:

Kočkovitá šelma z pravěku

Až 350 kg vážící šelma byla o něco větší než žijící afričtí lvi. Kromě Evropy před 370 tisíci až 12 tisíci lety obývala i Asii a severní části Severní Ameriky. Pokud máme věřit jeskynním malbám, samci měli mnohem méně výraznou hřívu než u lva afrického. Jestli byl smečkovým zvířetem nebo spíš samotářem, zatím není jasné. Jeho kořistí byli velcí býložravci, ale také mláďata jeskynních medvědů

Lví osudy: Minulost a budoucnost krále zvířat

Lví osudy: Minulost a budoucnost krále zvířat

Tajemství ženy ze Zlatého koně odhaleno: Obličej starý 45 000 let

Tajemství ženy ze Zlatého koně odhaleno: Obličej starý 45 000 let

Lvi versus hyeny: Proč hyeny útočí na větší lvy a riskují život?

Lvi versus hyeny: Proč hyeny útočí na větší lvy a riskují život?

 

Články odjinud