Mohutná hříva na hřbetě, díky které získaly hyeny čabrakové své české druhové jméno, kontrastně pruhované tlapy, ohromné uši a přední nohy výrazně delší než zadní, tak vypadá nejnovější přírůstek v Safari Parku Dvůr Králové. Dvojice těchto pozoruhodných zvířat nyní obydlela Pavilon šelem Joy Adamsonové.
„Zatím jsou tu nové a na venkovní expozici si přivykají postupně,“ upozorňuje na velmi vzácný přírůstek zooložka Gabriela Linhart. Jde o naprostou senzaci, hyeny čabrakové chovají kromě Dvora Králové pouze dvě zahrady v Evropě. Mimo Afriku pak dalších pět. „Je to mladý pár, který harmonizuje, což je u dospělých hyen čabrakových v lidské péči dost výjimečné. Věříme, že vše bude podobně dobře fungovat i dál,“ doplňuje zooložka.
Hyeny, tuláci z Kalahari
Hyeny čabrakové (Parahyaena brunnea) mohou být v přírodě samotářské, případně se sdružovat do skupin i kolem 10 zvířat.
Mladý pár hyen čabrakových spolu dobře vychází, což není vždy běžné • Zdroj: Helena Hubáčková / SPDK
„Samec je nomád, který se toulá pouští Kalahari a hledá samice, s nimiž by se spářil. Hyení matku naproti tomu občas doprovázejí i starší mláďata, která jí pomáhají s odchovem mladších sourozenců. Pokud se utvoří skupina, mohou v ní být i další samice s mladými,“ vysvětluje Gabriela Linhart.
Právě ne zcela prozkoumaná sociální vztahy hyen čabrakových mohou být důvodem, proč se chov v lidské péči příliš nedaří. Spojování dospělých zvířat nezřídka končí vážnými zraněními. Samice jsou navíc v době odchovu mláďat extrémně citlivé na vyrušování.
Další rarita: Vzácná hyenka
Takřka dvouletá zvířata, která do Podkrkonoší zamířila z chovného centra v JAR a po absolvování povinné karantény se přestěhovala do veřejné části safari parku, si dobře zvykají. S rostoucími teplotami se dá předpokládat, že ve výběhu budou trávit stále více času.
Přímo vedle jejich výběhů najdou návštěvníci další raritu: hyenku hřivnatou (Proteles cristata). Těch je v lidské péči ještě méně než hyen čabrakových. „V přírodě jsou jakousi obdobou hrabáčů. Den tráví ukryté v norách a v noci se potulují za potravou, kterou tvoří takřka výhradně termiti. Vytvořit hyenkám vyhovující krmnou dávku je výzva, na kterou si troufne jen málokterý chovatel,“ říká Gabriela Linhart.
Každá hyena je jiná
Tradičními obyvateli safari parku jsou hyeny skvrnité (Crocuta crocuta), které mohou návštěvníci pozorovat v novém rozlehlém výběhu areálu West Cape, a hyeny žíhané (Hyaena hyaena) v Africkém safari Josefa Vágnera.
„Hyeny jsou nesmírně zajímavou skupinou šelem. Navzdory trochu psímu vzhledu jsou příbuznější kočkám a cibetkám než psům. Jednotlivé druhy se od sebe liší velikostí, sociálním uspořádáním, skladbou potravy, způsobem rozmnožování i geografickým rozšířením. Společný je jejich ubývající stav v přírodě, stále ještě ne zcela prozkoumaný způsob jejich života a v neposlední řadě citlivá, poněkud introvertní, ale převážně mírumilovná povaha,“ vysvětluje Gabriela Linhart důvody, proč safari park usiloval o získání všech zástupců čeledi.
