Dovoz nového samce jednoho z nejvzácnějších lidoopů přiblíží složení skupiny situaci v přírodě. V budoucnu by mohl přivést na svět mládě s jednou ze dvorských samic. To je velmi žádoucí, protože populace šimpanzů čego je v lidské péči mimořádně vzácná a odchovů je málo.
„Samec se okamžitě po příjezdu nastěhoval do jedné z vnitřních expozic Pavilonu primátů. Má pachový a optický kontakt se zbytkem skupiny, která na jeho příjezd reagovala s velkým zájmem,“ říká zooložka Gabriela Linhart. „Nový samec brzy začal předvádět svoje mimořádné umění šplhu. I s ohledem na věk je mnohem aktivnější než většina našich šimpanzů. Těch se zatím – i když skupina není spojena – snaží spíše stranit,“ popisuje počátky soužití zooložka.
Čego Guis si teprve zvyká
Téměř 24letý samec šimpanze čego, který se jmenuje Guis, není k vidění nepřetržitě. „Šimpanzi jsou ze všech druhů živočichů nejpříbuznější lidem. Jejich vnímání je nesmírně složité a komplexní. Musíme samci dát čas, aby si na nový domov přivykl. My se budeme přizpůsobovat tomu, jak to bude zvládat,“ upozorňuje Gabriela Linhart.
Nový samec zatím obývá menší expozici na kraji pavilonu, která je vybavená roletou. Díky té se dá průhled do expozice zaslepit. Pavilon se také operativně uzavírá, pokud mezi zvířaty vzniká přílišné napětí. „Guis není zvyklý na psy a zatím na ně nereaguje příliš dobře. Přivyknout ho na jejich přítomnost bude vyžadovat nějaký čas,“ dodává zooložka.
Šimpanzi jsou společenská zvířata
Druhá část skupiny má prakticky nepřetržitě přístup do venkovního výběhu. Návštěvníci tak o šimpanze nepřijdou ani v situaci, kdy by musel být jejich vnitřní pavilon uzavřen. Ve skupině žije další samec, ale nepředpokládá se, že by se s novým obyvatelem nesnesl.
„Šimpanzi žijí v přírodě ve složitých skupinách s mnoha samci i samicemi. Právě k tomu směřuje i trend jejich chovu v lidské péči. Díky spolupráci s koordinátorkou evropského programu ex-situ (mimo oblast jejich výskytu), která sídlí v Zoo Ostrava, se snažíme co nejvíce skupinu šimpanzů přiblížit přirozenému stavu v divočině,“ vysvětluje Gabriela Linhart. V přírodě samice v době, kdy dospívají, rodnou skupinu opustí a najdou si novou. „Tam je čekají nepříbuzní samci, s nimiž se mohou rozmnožovat,“ dodává zooložka.
Padesátiletí staříci v Safari Parku
Současná skupina dvorských šimpanzů je složená z velmi starých jedinců – čtyřem z nich je přes 50 let. Samice Susi narozená kolem roku 1965 v divočině je jedním z nejstarších šimpanzů v lidské péči. Společnost jí dělají zhruba o pět let mladší Bonnie a Babeta narozené rovněž v přírodě, které v safari parku žijí již přes půl století. K padesátce je i samci Dingovi.
Předposlední člen skupiny, šestatřicetiletá Chispi, prošla v roce 2019 závažným onemocněním, velkou operací a náročnou rekonvalescencí a rehabilitací. Pro další chov je tak nadějná pouze takřka dvacetiletá samice M narozená ve španělské Valencii.
Nejvzácnější poddruh šimpanze
Šimpanz čego (Pan troglodytes troglodytes) je jedním z poddruhů šimpanze. Většina vědců uznává čtyři poddruhy, jejichž stavy nadále klesají. Čego je z nich největší, vážit může i více než 70 kilo. V přírodě je vážně ohrožený, jeho stavy se odhadují na 140 tisíc zvířat.
V lidské péči patří k nejvzácnějším velkým lidoopům – evropské zahrady chovají kolem 30 šimpanzů čego. Jen část z nich je schopná reprodukce a v populaci dochází k relativně malému počtu úspěšných odchovů. V nedávné době do reprodukce díky spolupráci s koordinátorkou a značnému úsilí tamějších odborníků „naskočila“ například Zoo Plzeň.
Ve Dvoře Králové se dosud narodila čtyři mláďata tohoto šimpanze. Poslední byla samice Daisy v roce 1998. Skupina šimpanzů ve Dvoře Králové se naposledy rozrostla v roce 2017, to do Dvora Králové dorazily právě M, Chispi a Susi.
