7 tun ještěrů: Velké leguání stěhování

7 tun ještěrů: Velké leguání stěhování
Sdílej
 
Skoro 200 let. Tak dlouho trvalo, než se na galapážský ostrov Santiago vrátili suchozemští leguáni.

 

Souostroví Galapágy dělí od nejbližší pevniny 1000 km moře. Díky dlouhé izolaci se na nich vyvinuli jinde nevídaní živočichové a rostliny – odborně se jim říká endemity. Ale jako všechny ostrovní druhy jsou nesmírně zranitelné a s příchodem člověka začaly mnohé z nich mizet.

Žravá prasata

Tento osud postihl i leguány galapážské (Conolophus subcristatus) na ostrově Santiago. Ještě v roce 1835 je tu pozoroval slavný přírodovědec Charles Darwin. Pak ale na ostrově zdivočela lidmi vysazená domácí prasata, která ničila jejich hnízda a požírala leguání vejce. Vědecká expedice z roku 1903 už na ostrově našla jen vybělené leguání kosti.

Leguáni galapážští pečují o ekosystém ostrovů – pastvou udržují nízký porost a trusem roznášejí semena •  Profimedia.cz

První stěhování

Leguáni galapážští naštěstí nevyhynuli úplně – malá populace zůstala na jiném ostrově jménem Baltra. Z něj vědci ve 30. letech minulého století přemístili 70 jedinců na sousední ostrov Severní Seymour. A právě tento krok leguány zachránil, protože během druhé světové války leguáni vyhynuli i Baltře. Ale už na konci minulého století se mohla část leguánů ze Severního Seymouru vrátit zpět na Baltru, kde se dnes opět přirozeně rozmnožují

Čistý ostrov

Po tomto úspěchu začali vědci pomýšlet i na reintrodukci (opětovné vysazení) leguánů galapážských na ostrov Santiago. Nejprve však bylo nutné vyhubit na něm zdivočelá prasata. To se podařilo v roce 2000. O pět let později pak byl ostrov vyčištěn i od zdivočelých koz a oslů, kteří jsou pro leguány potravními konkurenty.

Leguán mořský je jediný leguán, který hledá potravu v moři •  Sodacan

Požírači kaktusů

Mezitím vzrostl počet leguánů galapážských na Severním Seymouru na 5000 jedinců. A objevil se nový problém: od roku 2016 na ostrově začaly rychle ubývat kaktusy, které tvoří hlavní složku leguání potravy. Hrozilo, že leguáni zbaví ostrov veškeré vegetace a začnou hladovět. Zachránit celý ekosystém tak mohlo jen přestěhování části jejich populace jinam. Dlouho připravovaná reintrodukce leguánů na ostrov Santiago se nabízela jako nejlepší a nejrychlejší řešení.

Opět doma

Letos v lednu, přesně 4. ledna 2019 tak proběhlo velké leguání stěhování. Na ostrov Santiago vědci ten den vypustili 1436 leguánů galapážských. Jen pro zajímavost – celkem vážili přes 7 tun. Ještě před tím si ale všichni pobyli pár týdnů v karanténě na ostrově Santa Cruz. To proto, aby trusem nepřenesli na ostrov nepůvodní semena rostlin. Po dlouhých 180 letech tak na Santiagu opět žijí jeho původní obyvatelé. Snad se jim tu bude dařit!


Leguán galapážský

Je to poměrně velký ještěr, který dorůstá až 1,5 m a může vážit téměř 11 kg. Až 80 % jeho potravy tvoří kaktusy, především opuncie, které dokáže žrát i s ostny. Získává z nich vodu, které je na ostrovech nedostatek. V přírodě se dožívá 50 – 60 let.


Soustroví Galapágy

Souostroví Galapágy v Tichém oceánu tvoří 19 hlavních ostrovů a spousta menších ostrůvků a útesů.

Foto:  Profimedia.cz

1 Isabela

2 Fernandina

5 Santiago

6 Floreana

8 Santa Fé

9 Baltra

10 Severní Seymour

16 Wolf

17 Darwin


Nejvzácnější obyvatelé Galapág

elva Chelonoidis vandenburghi z ostrova Isabela je považovaná za nejhojnější •  Profimedia.cz

Želvy sloní

Nejvíc se ostrovní izolace projevila u želv sloních (r. Chelonoidis) - na každém ostrově se vyvinul odlišný druh. Některé už ale vyhynuly, naposledy želva z ostrova Pinta (Ch. abingdoni). V roce 2012 uhynul poslední žijící samec.

Naději mají naopak želvy z ostrova Floreana (Ch. nigra), které vyhynuly v polovině 19. století. Jejich geny byly před dvěma lety objeveny u želv na úbočí sopky Wolf v nejsevernějším cípu ostrova Isabela. Nejspíš jde o potomky želv vypuštěných sem v 18. a 19. století velrybáři. Vědci jsou přesvědčeni, že se jim podaří druh obnovit a vrátit na místo jejich původního výskytu.

Leguáni galapážští pečují o ekosystém ostrovů – pastvou udržují nízký porost a trusem roznášejí semena •  Profimedia.cz

Leguáni

Leguáni galapážští nejsou jedinými ještěry Galapág. Mnohem slavnější jsou leguáni mořští (Amblyrhynchus cristatus). Živí se mořskými řasami, za kterými se potápějí až do hloubky 12 metrů pod hladinou moře. Žijí prakticky na všech galapážských ostrovech.

Naopak kriticky ohrožený je leguán růžový (Conolophus marthae), který, žije na jediném místě Galapág, na úbočí sopky Wolf na severu ostrova Isabela. Ani leguán bledý (Conolophus pallidus) není příliš rozšířený – žije jen na ostrově Santa Fé.

krácené letky kormorána galapážského neumožňují let •  Profimedia.cz

Nelétaví ptáci

Tučňák a kormorán

Pro ptáky není moře nepřekonatelnou překážkou. Pokud ovšem dovedou létat. Což třeba tučňáci nedovedou. Kdo by si myslel, že na rovníku nežijí, mýlil by se – na několika ostrovech žije malý tučňák galapážský (Spheniscus mendiculus), tropický druh, který jako jediný tučňák snáší i vysoké teploty.

Nelétavý endemit je i kormorán galapážský (Phalacrocorax harrisi) ze severozápadního pobřeží ostrova Isabela a východního pobřeží Fernandiny. Protože nemá na ostrovech přirozeného nepřítele, i on se energeticky náročného létání vzdal.

„Upíří“ pěnkava nejčastěji napadá tereje •  Profimedia.cz

Jedineční opeřenci

Pěnkava a racek

Nejslavnějšími ptáky Galapág jsou Darwinovy pěnkavy. Asi 15 druhů těchto pěvců s nápadně odlišnými zobáky stojí za vznikem evoluční teorie – tedy teorie o vývoji druhů. Mezi ně patří i "upíří" pěnkava (Geospiza septentrionalis) z ostrovů Wolf a Darwin, která nedostatek potravy a vody řeší pitím krve větších ptáků. Endemitem je ale i racek lávový (Leucophaeus fuliginosus), který se svým tmavě šedým zbarvením přizpůsobil životu na černých lávových polích. Také káně galapážská (Buteo galapagoensis) žije jen tady. Živí se hmyzem a drobnými obratlovci, loví i líhnoucí se mláďata leguánů a želv.

Lachtan mořský se zabydlel i na jihoamerickém pobřeží •  Profimedia.cz

Vzácní savci

Lachtan galapážský a mořský

Galapágy jsou poměrně mladé ostrovy, vznikly sopečnou činností před asi 8 – 90 miliony lety a jejich vývoj stále pokračuje. Jak první se tak na ně dostali savci, kteří se nebojí moře. Jedním z nich je lachtan galapážský (Arctocephalus galapagoensis), nejmenší druh lachtana vůbec. Dospělí samci váží průměrně 64 kg, samice asi 28 kg. Druhým ploutvonožcem Galapág pak je jeho větší příbuzný lachtan mořský (Zalophus wollebaeki). Ten je pravděpodobně na ostrovech původní, ale dnes už byl zastižen i na pobřeží Ekvádoru. Oba druhy jsou ohrožené vyhynutím.


Tříocí plazi: Hatérie novozélandská není leguán

Tříocí plazi: Hatérie novozélandská není leguán

Lišky ve městě: Nový domov divokých zvířat

Lišky ve městě: Nový domov divokých zvířat

Fantastické vynálezy Leonarda da Vinci 1: Robot, tank a kulomet

Fantastické vynálezy Leonarda da Vinci 1: Robot, tank a kulomet

 

 

 

Články odjinud