Biofluorescence jako taková už moc velkou záhadu nepředstavuje. To, že se nějaký živočich pod svítilnou s „černým světlem“ rozzáří neonově zelenou, fialovou, červenou nebo růžovou barvou, má fyzikální důvody. Určité molekuly v jeho těle nejprve pohlcují a poté vyzařují světlo.
Pohlcené a vyzářené světlo se přitom liší svou vlnovou délkou, takže místo původního – pro nás neviditelného – UV záření vidíme neonové barvičky z viditelné oblasti barevného spektra. V ábíčku jsme už psali o svítících rybách, žábách, hlodavcích i ptakopyskovi. Kdyby vás články zajímaly, najdete je na abicko.cz a pod jednotlivými odkazy.
Skupina, u které ale vědci bioflurescenci teprve objevují, jsou ptáci.
S pérem na klobouku
Ptákem, který prokazatelně fluoreskuje, je kupodivu obyčejná andulka, správněji papoušek vlnkovaný (Melopsittacus undulatus), který pochází z Austrálie. Nyní se ale po její bok zařadila i téměř celá skupina daleko exotičtějších ptáků – rajek.
Samečci těchto zpěvných ptáků jsou známí nádherným peřím, které se jim na přelomu 19. a 20. století málem stalo osudným. Do módy přišly dámské klobouky zdobené peřím a lovci rajky málem vybili. Až do nynějška ale nikdo netušil, že rajčí peří skrývá i neviditelné tajemství.
Svítící exponáty
Neviditelné až do okamžiku, kdy profesorka Rene Martinová z Univerzity v Nebrasce-Lincolnu a její tým začali svítit UV světlem na různé živočichy ve sbírkách Amerického muzea přírodní historie. Biofluorescenci zaznamenali u stovek druhů napříč mnoha skupinami organismů včetně například žraloků nebo želv.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.