Když se v jedné větě mluví o něčím palci a o evoluci, můžete se vsadit, že jde o pandu velkou. Přesněji řečeno slavný „pandin palec“ – prst, kterým si černobílý medvědí vegetarián přidržuje stonky bambusu. A který ve skutečnosti není vůbec žádný prst, ale prodloužená zápěstní kost.
Nicméně, tentokrát byste sázku prohráli. Palec, který představuje znatelnou evoluční výhodu, pro jednou nepatří pandě, ale mnohem menším a méně vzácným stvořením – hlodavcům.
Veverčí palec: Proč maji místo drápu nehet?
Představte si veverku, myšku nebo křečka. Když jim nabídnete něco malého na zub, posadí se na zadní, uchopí pamlsek do předních paciček a začnou ho ohlodávat. Možná si přitom všimnete, že mají na prstíkách tenké špičaté drápky.
Pokud se budete dívat opravdu dobře, zaznamenáte, jak zvířátko při manipulaci s dobrotou využívá drobný palec, který je stejně jako u člověka schopný postavit se do opozice vůči ostatním prstům. Při opravdu blízkém pohledu by vám pak neuniklo ani to, že na palečku drápek chybí.
Místo něj má hlodavec maličký plochý nehet ne nepodobný tomu lidskému. Zoolog by vám k tomu už před sto lety řekl, že někteří hlodavci mají na palci drápek a jiný nehet. A tím by skončil. Maximálně by ještě doplnil, že někteří hlodavci vlastně palec nemají vůbec.
Co vyzkoumali vědci? Hlodavci jsou nehetnatci!
Pouhé vědomí, že někteří hlodavci mají na palci nehet a jiní ne a že na palec se pohlíží jako na jakýsi evoluční zbytek bez valného významu, ale nestačilo vědcům z amerického Fieldova muzea. Instituce, která se může pochlubit jednou z největších světových sbírek hlodavců.
V současnosti žije na světě asi 530 různých rodů, které dohromady obsahují asi 2500 druhů hlodavců. Výzkumný tým pod vedením Rafaely Missagiaové prostudoval muzejní exempláře 433 rodů ze všech „větví“ vývojového stromu hlodavců. U zástupců 86 % z nich našel palec, který není zakončený drápkem, ale nehtíkem.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
