Když se v jedné větě mluví o něčím palci a o evoluci, můžete se vsadit, že jde o pandu velkou. Přesněji řečeno slavný „pandin palec“ – prst, kterým si černobílý medvědí vegetarián přidržuje stonky bambusu. A který ve skutečnosti není vůbec žádný prst, ale prodloužená zápěstní kost.
Nicméně, tentokrát byste sázku prohráli. Palec, který představuje znatelnou evoluční výhodu, pro jednou nepatří pandě, ale mnohem menším a méně vzácným stvořením – hlodavcům.
Veverčí palec: Proč maji místo drápu nehet?
Představte si veverku, myšku nebo křečka. Když jim nabídnete něco malého na zub, posadí se na zadní, uchopí pamlsek do předních paciček a začnou ho ohlodávat. Možná si přitom všimnete, že mají na prstíkách tenké špičaté drápky.
Pokud se budete dívat opravdu dobře, zaznamenáte, jak zvířátko při manipulaci s dobrotou využívá drobný palec, který je stejně jako u člověka schopný postavit se do opozice vůči ostatním prstům. Při opravdu blízkém pohledu by vám pak neuniklo ani to, že na palečku drápek chybí.
Místo něj má hlodavec maličký plochý nehet ne nepodobný tomu lidskému. Zoolog by vám k tomu už před sto lety řekl, že někteří hlodavci mají na palci drápek a jiný nehet. A tím by skončil. Maximálně by ještě doplnil, že někteří hlodavci vlastně palec nemají vůbec.
Co vyzkoumali vědci? Hlodavci jsou nehetnatci!
Pouhé vědomí, že někteří hlodavci mají na palci nehet a jiní ne a že na palec se pohlíží jako na jakýsi evoluční zbytek bez valného významu, ale nestačilo vědcům z amerického Fieldova muzea. Instituce, která se může pochlubit jednou z největších světových sbírek hlodavců.
V současnosti žije na světě asi 530 různých rodů, které dohromady obsahují asi 2500 druhů hlodavců. Výzkumný tým pod vedením Rafaely Missagiaové prostudoval muzejní exempláře 433 rodů ze všech „větví“ vývojového stromu hlodavců. U zástupců 86 % z nich našel palec, který není zakončený drápkem, ale nehtíkem.
Nehet na palci jako prastará záležitost, měl ho už poslední společný předek hlodavců
Jakmile měli vědci seznam hlodavců vybavených nehty na palcích, porovnali jej s údaji o životním stylu a potravní strategii každého z nich. Zvláštní pozornost přitom věnovali tomu, jak který hlodavec zachází s potravou. Ne všichni hlodavci totiž umí uchopovat předměty do předních tlapek - kupříkladu morče nebo kapybara nic takového nesvedou.
Vývojový strom hlodavců pak vědci rekonstruovali s ohledem na to, jestli při krmení používají jen tlamičku nebo i přední tlapky. Vyplývá z něj, že nehtík na palci je prastará záležitost. Nehet na palci měl podle vědců i poslední společný předek všech žijících skupin hlodavců. A právě tahle skutečnost zřejmě pomáhá objasnit mimořádný evoluční úspěch hlodavců.
Tajemství evolučního úspěchu: Jak palec s nehtem zlepšuje manipulaci s potravou
Vědci se domnívají, že palec s tenkým plochým nehtíkem umožňoval přesnější úchop a šikovnější manipulaci s potravou - například oříškem - než kdyby byl palec vybavený dlouhým špičatým drápkem.
Oříšek nezmiňujeme náhodou. Ořechy a tvrdá semena jsou velmi výživné, ale otevřít je vyžaduje nejen ostré zuby a silné žvýkací svaly, ale i značnou dávku šikovnosti. Ta spoustě zvířat chybí, ale hlodavci ji - dost možná i díky svým palečkům s nehty - měli. Umožnilo jim to vytěžit bohatý zdroj energie, u kterého nemuseli čelit silné potravní konkurenci ze strany jiných zvířat. Hojnost jídla pak šikovným hlodavcům umožnila druhově se diverzifikovat a dobývat svět.
Klan hlodavců
Nejpočetnější řád savců na Zemi
Hlodavci jsou nejpočetnějším řádem všech savců. Obývají všechny kontinenty s výjimkou Antarktidy a tvoří víc než jednu třetinu (přibližně 40 %) veškerých savců, kteří žijí na Zemi.
Typickým rysem je chrup, ve kterém úplně chybí špičáky. Řezáky, kterým se říká hlodáky, neustále dorůstají. Přední stranu mají krytou tvrdou sklovinou, zadní strana je měkčí. Při hlodání se pak jejich hrana přirozeně ostří do tvaru dláta. Hlodavé přední zuby mají i zajíci a králíci, ale pozor, ti mezi hlodavce nepatří.
Hlodavci mají široké velikostní rozpětí. Nejmenší druhy myšek váží jen 100 až 150 g. Rekordní exempláře největšího zástupce kapybary váží 80 až 90 kg. A největší pravěké druhy byly velké jako bizon.
První hlodavci se objevili asi před 56 miliony lety. Evoluční úspěch jim kromě přizpůsobivosti, potravní flexibility a šikovnosti zajistila i vysoká plodnost. Mají krátkou dobu březosti a početné vrhy mláďat.
Kdo má ještě nehty?
Konvergentní evoluce
Nehet je tvrdá ploténka tvořená bílkovinou keratinem, ze které jsou i vlasy, chlupy, drápy, kopyta a rohy. Chrání koneček nehtu, přenáší tlak a zlepšuje vnímat dotyk.
Mezi savci ovšem tato užitečná struktura představuje ne zcela obvyklý prvek.Kromě hlodavců je totiž má už jen jedna skupina, která se má stejně jako oni protistojný palec a o jejíž šikovnosti asi nikdo nepochybuje – jsou to primáti. Opice, lidoopi a samozřejmě i člověk mají nehty na všech prstech.
Takzvané drápkaté opičky, jako jsou tamaríni a kosmani, mají nehty vyvinuté pouze na palcích nohou, ostatní prsty jsou zakončené drápky. Primáti a hlodavci jsou si ovšem evolučně poměrně vzdálené skupiny.
Jejich nehty jsou proto příkladem takzvané konvergentní evoluce, kdy se u nepříbuzných skupin vyvinou stejné prvky jednoduše proto, že jsou pro ně v daném prostředí výhodné.
