Česká společnost ornitologická slaví 100 let: Jak chrání ptáky v ČR?

Česká společnost ornitologická slaví 100 let: Jak chrání ptáky v ČR?
Sdílej
 
Česká společnost ornitologická (ČSO) letos slaví 100 let od svého založení. Přečtěte si, jak se z malého odborného spolku stala organizace s tisíci členy, jak probíhá ochrana ptactva a jak se můžete zapojit i vy.

Sto let je hodně dlouhá doba, během ní se proto může mnohé přihodit, změnit, zaniknout nebo naopak vzniknout. Změny se nevyhnuly ani ornitologické společnosti – za sto let svého působení urazila obrovský kus cesty: od dalekohledu a zápisníku až po internetové databáze a mobilní aplikace, od profesionálních ornitologů po širokou laickou veřejnost a občanskou vědu.

Od skromných začátků po tisíce členů

Když se začátkem dubna roku 1926 sešlo v pražské restauraci U Bumbrlíčka několik vážených pánů ornitologů, aby tu projednali založení Československé společnosti ornitologické (tehdy ČsSO), nikdo z nich nejspíš netušil, jak dalekosáhlý dopad jejich počin bude mít. Společnost tenkrát zakládali pro odborníky, kteří se měli věnovat výzkumu a ochraně ptactva. Určitě nepředpokládali, že se po letech tato organizace stane doslova masovým spolkem přístupným každému zájemci.

Mnoho let po založení ornitologické společnosti nebylo možné stát se jejím členem jen tak. Bylo nutné doporučení některého ze stávajících členů a uchazeč musel prokázat, že má dostatečné znalosti na to, aby si členství zasloužil.

První terénní stanice ČSO Velký Tisý vznikla v roce 1952 a funguje dodnes. Od jejího založení se na ní vystřídaly celé generace ornitologů, kteří se věnují intenzivní ochraně ptactva. •  archiv ČSO

Dnes je situace zcela jiná – členem ČSO se může stát úplně každý. Nemusí skládat žádné zkoušky, nepotřebuje žádné doporučení. Stačí vyplnit přihlášku, kterou najde na stránkách společnosti. Není divu, že v současné době má ornitologická společnost téměř osm a půl tisíce členů! A k tomu ještě další tisíce dobrovolníků, kteří se účastní jejích programů, přestože členy nejsou.

Výzkum, ochrana ptactva a programy pro veřejnost

Už zakládající členové společnosti pojmenovali její tři hlavní cíle. A ty se do dnešních dnů nezměnily. Především je to výzkum, který se zaměřuje na mapování ptačích druhů, tj. sledování jejich výskytu a migrace, změn velikosti jejich populací, chování, potravních zvyků a požadavků na prostředí.

S výzkumem těsně souvisí i druhý cíl, a to ochrana ptáků, protože čím lépe určitý druh známe, tím účinněji ho můžeme chránit. A tím třetím je osvěta, která má za úkol seznamovat veřejnost s ptáky, jejich významem pro ekosystém a získávat jim mezi lidmi co nejvíc příznivců, kteří je budou chránit a pomáhat jim.

Dobrovolníci společně s ornitology označují na polích hnízda ohrožené čejky chocholaté, aby je těžká technika nezničila a zajistila se tak přímá ochrana ptactva v zemědělské krajině. •  Ludmila Korešová

Pomoc a spolupráce s co nejširší veřejností mají pro ornitologickou společnost obrovský význam. Právě díky údajům od dobrovolníků získávají odborníci cenné informace o vývoji ptačích populací, dozvídají se, které druhy jsou nejohroženější, a na tyto údaje mohou navázat následným odborným výzkumem.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Zdeňka Martinová

Zdeňka Martinová

Redaktorka
zdenka.martinova@cncenter.cz
Zdena je nadšenec do všeho živého. Na světě snad neexistuje zvíře, které by nechtěla mít doma. Protože to není možné, alespoň o nich píše do ábíčka. I tak se jich u ní vystřídala spousta, včetně štírů, pavouků či hadů. Teď má doma stádo želv, gekonů a dvě z ulice adoptované kočičky. Když má čas, toulá se ráda po lesích a horách, doma i v cizině.
 

Články odjinud