Kosmická loď Dragon od SpaceX dopravila na Zemi tři sušenky, které byly poprvé v historii upečeny na oběžné dráze. Těsto a pec vynesla jiná automatická kosmická loď vloni na podzim. Pečení prvních sušenek sledovali vědci s očekáváním. Nevěděli totiž, jak prostředí mikrogravitace (stav beztíže) pečení sušenek ovlivní. Sušenka by se mohla nafouknout do tvaru koule, nebo by pečení mohlo trvat delší či kratší dobu. Jak to dopadlo?
První vesmírné pečení
Na Zemi trvá upečení podobného čokoládového těsta při teplotě 150 °C asi 16 až 18 minut. Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici pekli první čtyři sušenky při stejné teplotě a pátou při teplotě 165 ° C. Jejich úkolem bylo pozorovat, jak dlouho bude pečení trvat. První sušenka se nepovedla, při pečení druhé se útroby stanice provoněly po 75 minutách. Nejlépe vypadaly sušenky čtyři a pět, které se pekly 120, respektive 130 minut, a poté chladly 25 a 10 minut mimo troubu. Vypadaly podobně, jako při pečení v běžné gravitaci.
Vesmírná sušenka v muzeu
Astronauti mohli jen nasát vůni sušenek, ochutnat je nemohli. Všechny je museli poslat zpět na Zemi, kde je čeká výzkum. Jedna sušenka bude darována Národnímu muzeum letectví a kosmonautiky. Vědci věří, že proces pečení vylepší a upečení sušenky tak nezabere dlouhé dvě hodiny. V budoucnu by se pec Zero G měla využít i pro pečení jiného drobného pečiva a zpestřit tak vesmírný jídelníček.
Historie vesmírné kuchařky
Vesmírná kuchařka a jídlo pro astronauty ušly od počátků prvních lidí ve vesmíru velký kus cesty. První astronauti jedli jídlo, které asi zná každý z filmů. Připomíná zubní pastu a většinou šlo o čokoládu nebo pyré. Astronauti Apolla byli první, kdo měl horkou vodu a jedli balené jídlo lžičkou. Posádka Apolla 11 si mohla pochutnat například na hovězím mase a zelenině, vepřovém mase s bramborovými mušlemi, slanině nebo jablečné omáčce. Pozdější mise Apolla měly k dispozici už i například meruňkové tyčinky.
Čerstvé zásoby na palubě
Dnes už je kosmická strava velmi podobná té pozemské. Na palubu Mezinárodní vesmírná stanice dopravují potraviny zásobovací automatické lodě. Cesta ze Země ke stanici jim zabere pár hodin až maximálně dva dny. Po příletu zásobovací lodě si astronauti mohou pochutnat na čerstvém ovoci. Další potraviny musí být trvanlivější, aby vydržely až několik měsíců. Na výběr je ale i tak pestrá strava: Sušenky, ořechy, makarony, špagety, arašídové máslo, hovězí maso nebo bonbony, které jim zpestří půlroční pobyt ve výšce 400 km na Zemí.
Francouzi se nezapřou
Posádka Mezinárodní vesmírné stanice je mezinárodní, což ovlivňuje i jídelníček. Na vesmírný komplex se tak vydávají speciality ruské, americké, japonské nebo francouzské kuchyně. V roce 2017 pobýval na stanici francouzský astronaut Thomas Pesquet, takže část jídelníčku sestavoval slavný francouzský šéfkuchař Alain Ducasse. V nabídce byl například humer, kachní maso, zelenina nebo velmi oblíbený čokoládový dort.
Gastronomie ve stavu beztíže
Velká část jídla putující za hranice Země je "vysušena". Teoreticky to šetří hmotnost při dopravě do vesmíru, ale především jde o uchování potravin v dobrém stavu. Jídlo v sáčku připojí astronaut ke speciálnímu zařízení a vpustí do něj horkou nebo studenou vodu. Stejně se připravují také nápoje, které se do vesmíru dopravují ve formě prášku. K dispozici jsou například džus, káva, čaj, nebo limonáda. Tekutiny se konzumují obvykle brčkem. Voda či jiný nápoj utvoří v beztížném stavu kuličky, které pak lze "sníst".
Vesmírné jídlo v tekuté formě
Na palubě stanice je k dostání i kečup, hořčice či majonéza. Koření typu sůl a pepř je dostupné v tekuté podobě. Klasickou sůl nebo pepř byste totiž ve stavu beztíže na jídlo nenasypali. Vše by začalo létat okolo a mohlo poškodit přístroje nebo se dostat astronautům do očí. Podobně by se choval i klasický chleba. Astronauti tak místo něj používají chlebové jednohubky nebo stále oblíbenější placky (tortilly).
Hlavně ostré
Ve stavu beztíže dochází ke ztrátě chuti, takže astronauti preferují ostřejší jídla. Na sestavování jídelníčku se podílejí nutriční specialisté, ale promlouvají do něj i samotní astronauti. Posádka ISS má osmidenní cyklus menu, což znamená, že se stejné jídlo opakuje každých osm dní. Astronauti jistě v budoucnu ocení čerstvé sušenky nebo třeba i zeleninu. Ta se už léta zkouší pěstovat na ISS a podařil se už třeba římský salát. Důležitou roli může "vesmírné zemědělství" sehrát při pobytu na Marsu, kde mohou rostliny ve skleníku také vyrábět kyslík. Uvidíme, zda budou v největší oblibě brambory, které na Marsu proslavil film Marťan.
Kam s odpadky?
Jídlo je na ISS zabaleno v jednorázových obalech. S odpadky si ale astronauti hlavu lámat nemusí. Všechny umístí do lodí, které na stanici přivážejí zásoby. Po odpojení je loď navedena do hustých vrstev atmosféry, kde shoří. Výjimkou je jen Dragon od SpaceX, která má tepelný štít a přistává na padácích v moři.
